10 - 2004 Vídeň

Vídeňské Karlovo náměstí

Karlsplatz je tiché zelené prostranství mezi rušnými ulicemi. Jeho centrální Resslův park s neokázalou sochou vynálezce lodního šroubu není rozlehlý, ale z jeho mnoha cestiček s lavičkami je pěkný pohled na okolní budovy – ať je to Historické muzeum města Vídně, Vysoká škola technická, dva Wagnerovy secesní pavilony nebo Karlskirche, Karlův kostel, který dal náměstí jméno…

Vídeňské Karlovo náměstíToto místo leželo za hradbami Vídně a až do 19. století se žádný habsburský panovník neodvážil postavit zde nějakou významnější budovu, protože hrozilo nebezpečí, že bude při nejbližším obléhání města zničena. V roce 1713 však zaútočil na Vídeň nepřítel mnohem zákeřnější a nebezpečnější než armáda. Mor, který se šířil celou Evropou a budil děs. Poslední morová rána stála Vídeň třicet tisíc lidských život, a tak není divu, že další vlna epidemie vyděsila celé město i tehdejšího císaře Karla VI.
Opakoval úpěnlivé prosby pomoc k Bohu i ke svému jmenovci, svatému Karlu Boromejskému, a slavnostně se zapřísáhl, že jakmile rychlé umíraní na ulicích Vídně ustane, dá postavit nikoli Morový sloup, který už stál v ulici Graben, ale velký kostel zasvěcený právě Karlu Boromejskému, milánskému arcibiskupovi, který žil v 16. století a byl považován za ochránce lidí ohrožených morovou ránou. Sotva z vídeňských ulic zmizel strach, nechal císař vypsat soutěž na velkolepý kostelní projekt…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2004

Další informace o Rakousku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace