3 - 2004 Pestré

Třebíč

Podivně zní spojení „naštěstí nebyly peníze“. A přece - v případě Třebíče to nelze nazvat jinak: díky tomu, že nemělo město volné finance na demolici, nechalo stát starou židovskou čtvrť. V takto kompletní, urbanisticky nejzachovalejší podobě dnes už jedinou v Evropě…

Pohled na židovské město s bazilikou sv. Prokopa v pozadíMalá část města s několika uličkami dosáhla letos v létě obrovského mezinárodního uznání. Ještě s místní románsko-gotickou bazilikou se dostala na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Městečko ve městě
Dalším důvodem, proč se staré, na sebe nalepené domky v Třebíči - Zámostí nesrovnaly se zemí, tak jako všude jinde, byla blízkost řeky Jihlavy, a s tím spojené nepevné podloží pro plánované paneláky, které měly na jejich místě vyrůst. Asanační projekt měli v roce 1975 socialističtí plánovači už hotový, ještě štěstí, že u odborníků na statiku panovaly pochybnosti - a pak ty zmíněné peníze. Z původního areálu bylo zbouráno jenom pět domů, dalších 123 stojí dál, a zdá se, že mají před sebou skvělou budoucnost.
Židovské komunity byly nedělitelnou součástí našich měst už od středověku. Despekt křesťanské většiny byl vyjádřen vymezením okrajových nebo zastrčených míst, kde si mohli tito lidé stavět příbytky a provozovny, mnohdy však oddělené závorou a s přísnými pravidly. Totéž platí o zdejším unikátním židovském ghettu, kterému bylo dovoleno rozrůstat se na úzkém pruhu mezi řekou, plynoucí těsně kolem městského jádra, a prudce se zvedajícím kopcem Hrádek na severu. Expanze do stran - na východ a západ - také nebyla možná. Zleva musela čtvrť respektovat panské sídlo, zámek s bazilikou a přilehlé zahrady, zprava rozvoj omezovala skála, v těchto místech strmě spadající do řeky.
Co si tedy počít na takto stavebně velmi ohraničené ploše? Budovat malé domky, buď nalepené k sobě, nebo s velmi úzkými temnými uličkami, které stoupaly po úbočí vrchu. Se vzrůstajícím počtem lidí - v roce 1835 dosáhl jejich počet maxima, 1500 obyvatel (což byla čtvrtina celé Třebíče) - přibývala spousta nástaveb a různých přístěnků, čímž vznikl homogenní celek na dokonale využité parcele. Typická jsou tzv. kondominia, to znamená, že dům stavělo několik rodin dohromady, a proto budova nese kromě svého čísla i označení písmeny, podle bytů jednotlivých vlastníků...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2004

Hledáte ubytování ve Třebíči? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

kategorie: 3 - 2004 Pestré

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace