Jenomže kvůli bouři putovala jeho loď místo do Portugalska na Sicílii, kde se dověděl o shromáždění františkánů v Assisi, kam se přes notnou zesláblost ihned vydal. Mlčenlivého mladíka tu měli zprvu za poněkud slaboduchého a spíš žertem ho jednou vyzvali ke kazatelskému záskoku. Jeho plamenná řeč ale všechny okouzlila a zakrátko sám František z Assisi vzdělaného mnicha prohlásil svým vedoucím teologem.
Přesto si Antonín stihl odskočit do jižní Francie, aby tu dva roky kázal proti sektě albigenských. V Rimini měl sice u lidí menší úspěch, zato však mu nadšeně naslouchaly tamní ryby, což zpětně obrátilo i Riminské na pravou víru. Slovutnému kazateli přezdívali "kladivo na kacíře", aniž by ovšem užíval jiné zbraně než řečnického umu. Do svých kázání dával veškerou energii, a té mu valem ubývalo. Zemřel v pouhých 36 resp. 43 letech a svatořečen byl už pouhý rok po své smrti. Den jeho skonu,13. červen, je od té doby vyhrazen všem Antonínům nejen v katolickém kalendáři. V popularitě je San Antonio hned za Madonou. Italové mu většinou říkají prostě "Il Santo", a i přes velkou konkurenci světců v této zemi všichni přesně vědí, o koho jde…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2004

Další informace o Itálii naleznet zde: http://www.sopka.cz