Dnes je El Alamein, který své jméno dostal po kopci s dvěma vrcholky, malým ospalým městečkem ležícím necelých sto kilometrů západně od Alexandrie. Po celou cestu z „Kleopatřina“ města provází cestující monotónní obrázek: po pravé ruce nádherná modř Středozemního moře, na jehož pobřeží stojí četná turistická letoviska, po levé nekonečné moře písku Západní pouště.

Za zastavení stojí El Alamein právě jen proto, že před více než šedesáti lety bylo jeho okolí dějištěm spojenecké ofenzivy. Prostý spojenecký hřbitov zasazený do pouště lze ze silnice téměř přehlédnout.

Za to naprosto nepřehlédnutelné jsou dva na moře hledící památníky věnované padlým německým a italským vojákům. Ti byli původně pohřbeni na společném hřbitově. V roce 1949 ale Paolo Caccia-Dominoni, který u El Alameinu bojoval, nechal italské padlé exhumovat a uložit na novém pohřebišti. Podle jeho návrhu byl také v padesátých letech minulého století postaven památník z bílého mramoru, největší stavba v El Alameinu…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2005

Další informace o Egyptě naleznet zde: http://www.sopka.cz