Théby, Wéset nebo Luxor. Několik jmen pro stejnou lokalitu, která kdysi byla hlavním městem starověkého Egypta. Místo, které je pro poznání jeho historie možná nejdůležitější. Tamní Údolí králů proslavil zejména britský archeolog Howard Carter svým objevem téměř neporušené hrobky faraona Tutanchamona…

Hluboko v srdci černé Núbie byly po dlouhou dobu ukryty, zpola zaváté pískem, dva skalní chrámy, jež nechal vytesat do skály božský faraon na důkaz své moci, ale také jako vyjádření lásky k ženě…

„Kdo neviděl Káhiru, neviděl svět; její prach je zlato, její Nil je div, její ženy jsou jak černooké panny v ráji, její domy jsou paláce, její klima je mírné, její vůně předčí vůni aloe a potěší srdce: a jak jinak, když Káhira je matkou světa…“ (Z Pohádek tisíce a jedné noci)

Fajjúm (Fayoum), největší egyptská oáza, rozkládající se v Západní poušti, asi 100 kilometrů jihozápadně od Káhiry, není oázou v pravém slova smyslu. Zdejší voda pro zavlažování totiž nepochází z artézských studní, ale přímo z Nilu. Celé území je protkáno sítí kanálů…

Písečné pláně v Abú Síru nedaleko Káhiry, které od roku 1975 zkoumají naši egyptologové, vydaly v roce 1998 mimořádně cenné svědectví o životě starého Egypta. Archeologové odkryli neporušenou šachtovou hrobku kněze Iufaa, což se během předchozího půlstoletí nikomu v Egyptě nepodařilo…

Historie města Ismailia je úzce spojena se Suezským průplavem. Založil jej roku 1863 Francouz Ferdinad de Lesseps právě jako svoji základnu pro výstavbu tohoto vodního díla, považovaného ve své době za moderní div světa. Své jméno dostala po tehdy vládnoucím egyptském místokráli Ismail pašovi. Dodnes sídlí v Ismailii ředitelství a řídicí centrum plavby v průplavu…

I když El Alamein byl osídlen již v době vlády Ptolemaiovců, jméno této egyptské vesnice by zřejmě zůstalo neznámé nebýt druhé světové války. V říjnu 1942 se tu odehrálo jedno z rozhodujících střetnutí mezi Spojenci a mocnostmi Osy v severní Africe. „Před El Alameinem jsme nepoznali vítězství. Po El Alameinu jsme nepoznali porážku,“ napsal britský premiér Winston Churchill…

Alexandrie, kdysi sídelní město proslulé královny Kleopatry. O vzniku tohoto jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších středomořských přístavů rozhodl již roku 332 př. n. l. Alexandr Veliký. „Po příjezdu do Kanóbu obeplul dokola jezero zvané Maria a vystoupil z lodi tam, kde nyní leží město Alexandria, pojmenované podle něho…

Egyptští poustevníci považovali eucharistii za očišťování. Podobně jako jeleni, říkal otec Pojmen, kteří se živí hmyzem a hady a které pálí jedy z té stravy vycházející, pospíchají k prameni… tak poustevníci, ranění ďáblovým kousnutím, otrávení špatnými touhami a představami, které v nich probouzí, horoucně touží, aby v sobotu a v neděli opět našli občerstvení a radost u pramene, u Krista, dotykem jeho těla a jeho krve…