5 - 2003 Země Evropské unie

Španělsko

Během minulého století prodělalo Španělsko řadu společenských změn. Hospodářský růst se často střídal s krizí. Politické poměry se snažilo zvrátit několik povstání, až se po občanské válce v letech 1936-1939 dostal k moci diktátorský režim generála Franka. Teprve po jeho smrti v roce 1975 a po nastolení konstituční monarchie v čele s králem Juanem Carlosem II. mělo Španělsko možnost začít budovat novou svobodnou společnost postavenou na základech demokracie…

Zahrady Generalife patří ke skvostům GranadyI když se španělská vláda snažila „vrátit do Evropy„ co nejrychleji, trvalo přes 10 let, než byly upraveny zákony a splněny i všechny vstupní podmínky Evropské unie. Ta Španělsko přijala za svého právoplatného člena spolu s Portugalskem v roce 1986. Počet obyvatel států sdružených do EU se rázem rozrostl o 50 milionů lidí.
Španělsko bylo zprvu bráno jako člen hospodářsky slabší, i když s velkým ekonomickým potenciálem. Výraznější hospodářské reformy uvnitř země přišly na řadu hned po reformách politických a administrativních. Vůbec nejdůležitější se týkaly přenesení určitých pravomocí z Madridu do jednotlivých regionů neboli komunit. Oblastní vlády tak mohou přímo ovlivňovat konkrétní projekty v daném regionu, což znamená, že peníze i jiná forma podpory by se již neměly „ztrácet“ kdesi na cestě z Madridu. Ihned po vstupu Španělska se pozornost EU zaměřila především na podporu hospodářsky nejméně rozvinutých oblastí. Jednou z nich byla i Andalusie. Tato nejjižnější a nejlidnatější autonomní oblast se rozkládá na téměř 87 600 km2 a má přes sedm milionů obyvatel. Pobřeží o délce více než 800 km je většinou tvořeno krásnými plážemi, které jsou využívány k rekreačním účelům. Andalusie je tradičně zaměřená především na zemědělství, cestovní ruch a rybolov.
Ještě v 80. letech 20. století připomínalo její někdejší slávu z dob panování Arabů a kosmopolitních přístavů, spojujících celou Evropu s Afrikou a Amerikou, jen několik měst se špatně udržovanými architektonickými skvosty a většinou menšími průmyslovými podniky. Rozdíl mezi městem a venkovem byl značný. Postavení extrémně chudých rybářských vesniček na pobřeží se sice začalo především díky zahraničním investicím do hotelových komplexů zlepšovat již v průběhu 60. let, ale nová výstavba probíhala poměrně chaoticky a značně pomaleji než například na pobřeží Katalánska nebo Valencie. Významný podíl na tom měla i špatná dostupnost oblasti, chyběly kvalitní komunikace a mezinárodní letiště. Na venkově téměř neexistovala infrastruktura. I přes výborné klimatické podmínky (díky mírné zimě a horkému létu je zde sklizeň možná dvakrát do roka) a dlouhé tradici v pěstování subtropického ovoce a zeleniny na většině území chyběly výkonnější zavlažovací systémy a také menší a střední zemědělské podniky…

Úpné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2003

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace