5 - 2003 Země Evropské unie

Rakousko

Naši jižní sousedé

Malá říčka Dračice směřuje z lesnaté Českomoravské vysočiny do stejně lesnaté části Waldviertel Dolního Rakouska a pak se zase vrací do jižních Čech. Obdobně se přes hranice sem a tam přelévali místní obyvatelé. Příjmení jako Müler, Berger nebo Bauer cítíme stejně přirozeně jako v Rakousku Skopek, Praschak či Kral. Máme nejen kus společné hranice, ale také velký kus společných dějin, mnoho společných vlastností a nectností a dost společných problémů. Jsme sousedé. Vzájemně se ovlivňujeme, pomlouváme se, soupeříme a občas i výhodně spolupracujeme…

RakouskoRakouské problémy
Rakouská republika byla založena ve stejném roce a měsíci jako Československo. Zatímco Češi tenkrát jásali, duši všech Rakušanů pád Rakousko-Uherské monarchie hluboce zasáhl. Nová Rakouská republika se těžce vyrovnávala nejen se ztrátou hospodářského zázemí v kdysi rozsáhlé monarchii, ale její občané se museli naučit vnímat nově vzniklé národní státy jako suverénní sousedy. A navíc tu byly i těžké problémy vnitřní. I když je Rakousko svou rozlohou 83 tisíc km2 nepatrně větší a počtem obyvatel menší než Česká republika, je vnitřně velice různorodé. Dělí se na devět historických spolkových zemí, které rozlohou odpovídají zhruba našim nově ustaveným krajům. Ovšem obyvatelé rakouských spolkových zemí nejsou zdaleka tak národnostně stmelení jako my, i když vezmeme v úvahu odlišnosti Moravy a Slezka. Zcela svérázní a „nerakouští“ jsou například Tyroláci, kteří pro svou alpskou zemi nejednou žádali samostatnost. Sami Rakušané si tak zcela nejsou jisti svou národností, i když podle průzkumů veřejného mínění si asi 70 % z nich myslí, že svébytným národem jsou nebo se jím v budoucnu stanou. Ale téměř všichni svorně prohlašují, že rozhodně nejsou Němci, i když němčina je jejich mateřským jazykem. Trochu úsměvný pokus jednoho rakouského ministra školství zavést na školách jako vyučovací mateřský jazyk rakouštinu svědčí o tom, že Rakušané svou identitu stále dost obtížně hledají.
Jiným rakouským problémem byla a do jisté míry stále zůstává takzvaná rakouská politická krize ve 30. letech minulého století a následný Hitlerův ‘Anšlus’ z 13. března 1938, tedy připojení Rakouska k Německu pod názvem Östmark, Východní marka. Tak se stalo, že spolu s Německem bylo ve 2. světové válce poraženo i Rakousko. Jeho území okupovala spojenecká vojska až do roku 1955, z toho bývalý Sovětský svaz obsadil největší východní část – Horní a Dolní Rakousy a Burgenland. Obratným vyhlášením neutrality se tehdy Rakousku podařilo jen o vlásek uniknout trvalé sovětské okupaci, která mohla mít stejnou podobu jako v bývalé NDR…

Úpné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2003

Další informace o Rakousku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace