2 - 2003 Španělsko 1

Mozaika

V básních Federika Garicíi Lorky se objevují zmínky o rodinném domě na venkově blízko Granady. Dům rodiny Lorkových stojí v Granadě doposud a je v něm malé soukromé muzeum. Dům koupil v roce 1925 Federikův otec jako letní sídlo pro svou rodinu...

MozaikaŘíká se, že s otcem García Lorky přišlo do Granady světlo, protože to byl právě on, kdo jako první zavedl elektřinu nejen do svého domu, ale inicioval i osvětlení města. Musela být i jinak technicky pokroková rodina, o čemž svědčí i na svou dobu velmi moderní vybavení kuchyně a koupelny. Měli také vodovod i telefon. Zdi salonu jsou vyzdobeny rodinnými portréty a dalšími obrazy od přátel, mezi kterými najdeme i obrázek Kouřící blondýny zaslaný Lorkovi Salvadorem Dalím. V prvním patře je miniaturní Federikův pokoj s obsáhlou výstavou jeho osobních věcí a rukopisů. Těžko uvěřit, že ono poněkud dětské písmo plné přepisů a škrtanců patřilo slavnému autorovi mnoha básnických sbírek a divadelních her. Soukromé muzeum spravují příbuzní rodiny, kteří tam pořádají i komorní kulturní akce. Do budoucna mají v úmyslu veškerou Lorkovu pozůstalost soustředit právě v Granadě.

MozaikaNejvyšší stavbou Madridu je mrakodrap AZCA (Asociacion Zona Comercial A), který stojí na takzvaném madridském Manhattanu, což je supermoderní obchodní čtvrť. Architektem budovy je Japonec Yamasaki, autor dnes už smutně proslulých dvou newyorských věží. Madridská věž AZCA je vysoká 157,5 metru a v jejích kancelářích pracuje kolem 150 lidí. Po tragedii v New Yorku je také AZCA bedlivě střežena a dokonce je zakázáno ji fotografovat.

MozaikaJedno z madridských náměstí, Plaza de Colon, nese jméno mořeplavce Kryštofa Kolumba. V 19. století tam byla na sloupu umístěna jeho socha v nadživotní velikosti a obestavěna fontánou ze tří kamenných bloků, symbolizujících tři Kolumbovy lodi – Santa María, Pinta a Ni?a. Další čtyři větší kameny označují počet Kolumbových cest k novému kontinentu. Přepad vody tvoří kaskádu, která vyjadřuje tehdejší hrůzostrašnou středověkou představu, že Země je deska v moři a svět končí vodopádem do nekonečné hlubiny, kde na zbloudilé a ztroskotané lodi čekají mořské obludy. Nedávno ještě přibyl na Kolumbově náměstí další symbol Španělska – obrovská vlajka země o rozměrech 300 m2. Je vyrobena z plachtoviny a její stožár váží 17 tun.

MozaikaKřesťanská katolická tradice je mezi Španěly stále velmi živá a aktuální. Tak například v Madridu byl v polovině 20. století vysvěcen nový kostel Krista Medinacelského, za kterým každý pátek chodí davy lidí. Poutníci se tam mnohdy plazí po kolenou po úzkém schodišti až do prvního patra, k soše Krista. Věří totiž, že když políbí soše nohu a v duchu vysloví tři přání, jedno z nich se určitě vyplní. Při těchto procesích je vždy v pohotovosti bratrstvo kostela, jehož členové po každém polibku utírají nohu ubrouskem.

MozaikaMonumentální a přepychový královský palác Palacio Real stojí v Madridu na svahu nad řekou Manzanares. Původně byl královskou pevností. Do dnešní podoby ho začal přestavovat Filip V. po žničujícím požáru v roce 1735. Práce trvaly 26 let, a tak se při jeho výzdobě uplatnil vkus i dalších dvou panovníků - Karla III. a Karla IV. V paláci sídlila královská rodina až do abdikace Alfonse XIII. v roce 1931. Současná královská rodina tam však zavítá zřídkakdy. Juan Carlos I. obývá mnohem jednodušší palác Zarzuela na okraji Madridu nebo se zdržuje na svém nedalekém venkovském sídle v Aranjuez. Původní královský palác je využívaný jen při státních příležitostech. Jedno jeho křídlo zařízené jako muzeum je přístupné veřejnosti.

MozaikaPobřežím smrti, Costa da Morte, je nazývána část severozápadního pobřeží Atlantiku. Je to pustý a odlehlý přímořský pás mezi galicijskými vesnicemi Malpica a Finisterra. Za svůj pochmurný název vděčí skalnatým útesům, u nichž během staletí mnoho lodí ztroskotalo. Dnes je toto místo vyhledáváno turisty, protože bílé útesy, azurové moře, pohled na množství poletujících mořských ptáků, rybářské bárky a rozvěšené sítě jsou velmi přitažlivé. Stejně jako všechny ty legendy o ztroskotancích. Jedním z romantických míst, odkud se dá pozorovat západ slunce nad Atlantikem, je skalní ostroh Cabo Finisterre (Konec světa), útes poblíž stejnojmenné rybářské vesničky. Tamní sídla vypadají opravdu jako na konci světa. Turisté se tam mohou dostat jen několika málo autobusovými spoji, ale zbytek cesty stejně musí dojít sami. Nabízené ubytování je velmi skromné, zato si tam návštěvníci mohou pochutnat na množství čerstvých ryb a dalších darech moře.

Velký zmatek v mezinárodních hotelech mohou způsobit příjmení ubytovaných Španělů. Manželské páry se totiž podle jména nepoznají, a tak recepční občas neví, kdo ke komu patří. Přitom je způsob přebírání jmen a příjmení u Španělů velmi jednoduchý. Muž i žena mají své křestní jméno, často zdvojené podle kmotra nebo svatého patrona, pak následuje příjmení po otci a nakonec příjmení po matce. Za důležitější se považuje příjmení po otci, proto dítě narozené v manželství přijímá vlastně příjmení obou dědečků. Jména ani příjmení se za celý život nemění, tedy ani sňatkem.

MozaikaOázou klidu a míru v rušných ulicích Madridu je dům básníka a dramatika Lope de Vegy. Ten dům koupil v roce 1610 a žil v něm se svou rodinou až do své smrti v roce 1635. Dům má malou zahrádku s kamennou studnou a v prvním patře kapli, kde Lope trávil mnoho času když se po smrti manželky stal knězem. Z dalších tradičních místností té doby jsou k nahlédnutí kuchyně, ložnice dětí, pracovna s knihovnou, pokoj pro hosty a pokojík pro služku. Lope de Vega byl velmi pečlivý a nechal si svůj majetek sepsat do nejmenších drobností. Proto víme, že předmětů z vlastnictví rodiny se v interiéru zachovalo málo.

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace