2 - 2003 Španělsko 1

Záhady La Coru?i aneb Pálení čarodějnic

Galicijské přístavní město La Coru?a vyrostlo na samé špičce severozápadního výběžku Pyrenejského poloostrova, na břehu Atlantiku. Proto se mu také odedávna říká ‘balkon do oceánu’. Po více než 2000 let sloužilo toto město jako přístav i jako vstupní brána na kontinent. Staré legendy vyprávějí, že zakladatelem přístavu byl řecký hrdina Herkules, který v těchto místech přemohl obra Geriona, a na jeho hrobě pak postavil vysokou věž, dnešní dominantu La Coru?i – Herkulův maják..

Záhady La Coru?i aneb Pálení čarodějnicNa špici věže prý také bývávalo obrovské zrcadlo, ve kterém místní obyvatelé mohli vždy a včas spatřit případný nájezd nepřátelského loďstva.
Řecké osídlení později vystřídali Keltové a po nich přišli Římané. A bylo to ve skutečnosti až za vlády římského císaře Trajána, ve 2. stol. n. l., kdy byl onen slavný maják postaven, aby navigoval římské loďstvo. Výjimečnou událostí v historii La Coru?i byly opakované pobyty Katolických králů v 15. a 16. století, jejichž zásluhou se město stalo na krátko královským vojenským přístavem. Později sláva města upadla a to se stalo útočištěm anglických pirátů. V 19. století pak přístav trpěl vojsky Napoleona Bonaparta.
La Coru?a byla i přes svůj strategický význam po všechna staletí považována jen za „pustý kamenný ostrov“. Teprve ve 20. století se stala městem živým a veselým. Současná moderní tvář kosmopolitní La Coru?i je zajímavá nejen pro námořníky a obchodníky, ale je přívětivá i ke svým obyvatelům, láká fanoušky fotbalu i turisty hledající moře, historické památky a moderní zábavu. Doba minulá tu nezanechala jen starobylé kostely, dělové koule a pomníky národních hrdinů, ale svoji touhu po poetice tu mohou uspokojit i romantici věřící v kouzla a magii. Magická síla tohoto města se násobí zejména při místních oslavách. Jedním z nejvýraznějších lidových svátků La Coru?i je Svatojanská noc, Noite da San Juan nebo též Noite da Queima neboli pálení čarodějnic.
Ve střední Evropě, hlavně v Německu, Rakousku a v Čechách, se pálí čarodějnice v noci z 30. dubna na 1. května. Tento pohanský zvyk zavedli Keltové, kteří zapalovali očistné ohně poslední dubnovou noc, kterou považovali za skutečný konec zimy a začátek jara – dobu setí a nadějí na úrodu. Na jejich původní rituály navázali později křesťané oslavami svátku apoštolů Filipa a Jakuba (tzv. Filipojakubská noc). V germánských oblastech se ještě o něco později objevilo i jméno svaté Valpurgy, anglické misionářky z 8. století, která šířila křesťanství mezi Germány (tzv. Valpuržina noc). Oslavy pálení čarodějnic udržují i další evropské národy, například také Španělé. Datum těchto oslav u nich však spadá na noc z 23. na 24. června, tedy na dobu letního slunovratu, kdy je svátek Jana Křtitele.V předkřesťanském období bylo toto datum také spojeno s pálením ohňů a s oslavou plodnosti a sklizně v nastávajícím létu. I u nás se ještě do druhé světové války ‘svatojanské ohně’ hojně pálily, ale pak tato tradice masových oslav nejkratší noci v roce postupně zanikla…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 2/2003

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace