2 - 2003 Španělsko 1

Córdoba - Mešita nebo katedrála?

Córdoba nepatří k těm pyšným městům, která jsou nemocná svojí minulostí, v nichž je nedýchatelno a nedá se v nich žít. Córdoba si prostě uchovává nestrojený půvab. Ona sama je vytvořena z věčnosti a hmotného snu. Jsou tu místa, která jako by skrytě obsahovala nedotčenou integritu Vesmíru… (Antonio Mu?oz Molina)

Nejnovější část mešitySevřena zbytky hradeb a obtočena vodami Guadalquiviru, dnešní Córdoba zaujímá jen zlomek původní rozlohy, kterou měla v době svého největšího rozkvětu, za córdobského kalifátu na přelomu 10. a 11. století. Ovšem svůj první velký rozmach zaznamenala již mnohem dříve, počátkem našeho letopočtu, když se za císaře Augusta stala hlavním městem římské provincie Bética. Připomínkou této římské epochy zůstává kamenný most přes Guadalquivir. Toto podivné jméno dali řece Arabové a v překladu znamená prostě Velká řeka.
Po Římanech přišli do Córdoby germánští Vizigóti, kteří sice přijali křesťanství, ale za jejich vlády město značně upadlo. Vizigotské království se udrželo až do počátku 8. století, kdy je vyvrátili Arabové. A s nimi přišlo i nejslavnější období Córdoby, které je spojeno se jmény muslimských vládců jako byl Abdarrahmán I. (731-788), Abdarrahmán II. (792-852), Abdarrahmán III. (891-961), jeho syn al-Hakam II. (915-976) a poslední silný kalifa Almanzor (940-1002). Zeměpisně sice Córdoba leží na okraji evropského kontinentu, ale co do významu byla za vlády těchto panovníků jeho kulturním, vzdělanostním a i hospodářským centrem. Žádné jiné město tehdejší Evropy nesneslo s Córdobou srovnání.
Již v 10. století žil v tomto městě téměř jeden milion obyvatel. Stálo tu 213 000 domů pro lid a střední vrstvy a 60 000 domů pro šlechtu, která tvořila státní aparát. Ve městě bylo na 80 000 obchodů a 471 mešit (některé prameny hovoří až o 3000). Obyvatelé Córdoby již tenkrát chodili po vydlážděných chodnících a v noci měly ulice veřejné osvětlení, věc tehdy v Evropě nevídaná. Ještě o 700 let později v Londýně nesvítila jediná pouliční lampa. Córdobanům sloužilo na 300 lázní, 50 nemocnic a množství škol, z nichž 80 bylo veřejných.
Takto velkoryse pojatému vzdělávacímu systému odpovídal také přiměřeně vysoký počet gramotných lidí, kteří mohli navštěvovat na 20 veřejných knihoven. Vzdělání bylo přístupné lidu a nebylo určeno jen pro vládnoucí vrstvy a také se neuzavíralo do klášterních zdí, jak tomu bylo v tehdejším evropském křesťanském světě. Lidé z vyšších vrstev pak pokládali za svoji kulturní povinnost budovat vlastní soukromé knihovny. Jen pro srovnání: knihovna al-Hakama II. obsahovala přes 400 000 svazků, to znamená, že shromažďovala téměř veškeré tehdejší vědění. To bylo v době, kdy největší knihovna na křesťanském území v katalánském Ripollu byla pro svých 192 rukopisů pokládána za něco výjimečného. Jenom katalog al-Hakamovy knihovny zaujímal 44 foliových knih. Knihy již byly psány na papíře, jehož výroba se z córdobského kalifátu mnohem později rozšířila do celé Evropy.
Římský most Za al-Hakama II. byla založena při córdobské mešitě také univerzita, jejímž zřízením se tento kalifa snažil naplnit slova samotného proroka Muhammada: „Inkoust učence je cennější než krev mučedníka“ či „Kdo putuje za vzděláním, kráčí po stezce boží přímo do ráje.“
V muslimské Córdobě působili významní myslitelé své doby, k nimž patřil hispanoarabský filozof a lékař Averroes (1126—1198), jenž se zabýval Aristotelovým učením a již v té době se odvážil přemýšlet o dvojí pravdě. Své spisy tu psal hispanohebrejský učenec Maimonides (1135—1204), vykladač Talmudu a obdivovatel helénistické filozofie. Evropské básnictví ovlivnil hispanomuslimský básník Alí ibn Hazm (993—1064), který ve své sbírce Hrdliččin náhrdelník aneb pojednání o lásce přináší i svědectví o córdobském životě a zvycích tehdejší doby. Pěstovala se tu také matematika a astronomie. Do Evropy se odtud dostal pojem nuly. O tomto městě proto právem platilo, že „přes Córdobu byla islámská kultura posílána na sever Evropy a jejím prostřednictvím mohla barbarská Evropa znovu navázat spojení s vlastní ztracenou minulostí, se Středomořím. Řecká filozofie a klasická literatura se z córdobského kalifátu vrátily přes Pyreneje do gotické Evropy. Věda, lékařství a astronomie cestovaly z islámského jihu na křesťanský sever spolu s kompilacemi hindustánských vyprávění“. (Carlos Fuentes)

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 2/2003

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Dolní navigace