7 - 2003 Pestré

Přístav rybářů a výtvarníků

Malé přístavní městečko Saint Ives v nejzápadnějším cípu Anglie, v hrabství Cornwall, již dávno není jen domovem rybářů vyrážejících každé brzké ráno za ne zcela jistým úlovkem. Od konce dvacátých let minulého století se stalo také “mekkou” britské výtvarné avantgardy. Dnes tu sice netvoří svá díla žádné celebrity, umělecká kolonie však žije v Saint Ives úspěšně dál...

Bronzové skulptury Barbary Hepworth v zahradě jejího ateliéruPřístav tak není jen cílem turistů toužících po surfingu, ale i těch, kteří chtějí utratit část svých peněz za některý z mnohých kurzů kreslení a malování. A v neposlední řadě přitahuje návštěvníky místní “pobočka” londýnské Tate Gallery, jedné z nejrenomovanějších světových galerií věnujících se modernímu umění.
Tate St Ives vznikla před deseti lety právě pro prezentaci výtvarného umění vytvořeného v Cornwallu, nebo s ním spojeného. “Neznám krásnější budovu pro malou galerii než sídlo Tate v Saint Ives,” tvrdí sedmdesátiletá Joan, jež do městečka jezdí pravidelně již léta zdokonalovat se v malování a kresbě. A nebude zřejmě daleko od pravdy, protože krásu bělostné budovy galerie umocňuje její poloha na břehu moře. Ta umožňuje, alespoň ze vstupní rotundy, obdivovat zároveň vystavené artefakty i nespoutané vlny Atlantského oceánu.
K oslavě svých 10. narozenin galerie nemohla zvolit lepší způsob než výstavu prací jedné z nejvýznamnějších světových sochařek 20. století, Barbary Hepworth. Rodačka z opačného konce Anglie (narodila se v Yorkshiru roku 1903) žila v Saint Ives od roku 1939. V roce 1975 při požáru svého ateliéru zemřela. Expozice, v níž se organizátorům podařilo představit nejen unikátní kolekci jejích skulptur, ale i kreseb, je tak zároveň připomenutím 100. výročí sochařčina narození.
K úplnému poznání díla Barbary Hepworth je však třeba navštívit také ateliér, po požáru zrekonstruovaný a přeměněný na její muzeum. Do sochařčina ateliéru, jenž byl od roku 1950 také jejím domovem, půjdeme od galerie pouhých pět minut. Místo je upraveno do původního stavu, některé části působí dojmem, jako by si z nich Barbara jen na chvíli odskočila. Na stěně visí její pracovní plášť, v proutěném křesílku odpočívá kočka. Okolo sochařské náčiní, kamenné kvádry. A květiny. Umělkyni zřejmě nestačila jen přilehlá zahrada, potřebovala být pro svou práci obklopena rostlinami i v interiéru…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2003

Další informace o Velké Británii naleznet zde: http://www.sopka.cz

kategorie: 7 - 2003 Pestré

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace