7 - 2003 Pestré

Národní park Do?ana v deltě Guadalquiviru

Národní park Do?ana patří v Evropě mezi největší a nejvýznamnější. Leží na jihu Španělska v široké deltě řeky Guadalquivir a má úctyhodnou rozlohu 54 200 ha. Přístup návštěvníků do parku i jejich počet je omezen na 300 lidí denně, a proto je nutné zajistit si vstup předem. Individuální prohlídka je možná pouze na několika málo vyhrazených místech. Kdo chce vidět víc, musí se připojit ke skupině s průvodcem…

Oblast pohyblivých dun, pozlacená večerním sluncemÚzemí parku zasahuje do tří provincií a v každé existuje centrum pro turisty, kde se lze objednat. V provincii Cádiz je to městečko Sanlúcar de Barrameda, ležící na břehu moře, v provincii Sevilla bylo za výchozí bod určeno Las Rocinas a v provincii Huelva středisko Acebuche, ležící nedaleko přímořského letoviska Matalasca?as, odkud vycházíme i my. Naši volbu usnadnil fakt, že proslulé mokřady se nacházejí jen podél západního břehu Guadalquiviru, a právě tam je možné spatřit hejna plameňáků, kterých tu žije na 10 tisíc. Návštěvnické centrum je vlastně bývalý statek s hlavním čtvercovým nádvořím. Na střeše sedí hnízdo s dvěma dospělými čápy a dvěma mláďaty. Část dvorce je upravena jako výstavní síň. Vcházíme, abychom se dozvěděli něco víc, než jsme načetli v průvodcích.

Zajímavá historie
Dějiny tohoto území jsou velmi staré a velmi pohnuté. Některé hypotézy přicházejí s tvrzením, že pod pískem zdejších dun je ukryto bájné město Tartéssos, jehož obyvatelé obchodovali s Féničany. Domněnka však nebyla potvrzena žádným větším archeologickým nálezem. Že tu žili Římané, je však jisté, neboť se zde našly zbytky několika římských osad, amfory a jiné nádoby, ale také pohřebiště. Tito lidé se věnovali rybolovu a výrobě tzv. salazónu - plátky z tuňáků konzervované mořskou solí - odtud dopravovaného až do samotného Říma.
O vizigótském osídlení se mnoho neví. Zato existují doklady, že během muslimské nadvlády byla oblast nynějšího parku součástí muslimského království Niebla. Z této doby se zachovaly zbytky opevnění a základy obydlí. Roku 1262 kastilský král Alfons X. zvaný Učený získává v boji území zpět pod křesťanskou korunu. Pro bohatost zvěře byla oblast vyhlášena královským loveckým revírem a tento statut jí zůstal až do první poloviny 20. století.
Alfonsův syn Sancho IV. vyměnil zdejší pozemky s donem Alfonsem Pérez de Guzmán za strategické území Tarify a Gibraltaru, jež tento šlechtic znovu dobyl na Arabech. V rukou Guzmánů zůstal revír prakticky až do první poloviny 20. století, přestože v průběhu historie šlechtický rod několikrát změnil jméno. Nejprve byl ke jménu přidán titul vévoda Medina-Sidonia, který později přechází na další šlechtické rodiny. Když se v pořadí sedmý vévoda - poražený admirál „nepřemožitelné“ Armady (1550-1619) - oženil s do?ou Anou Gómez de Mendoza y Silva, dcerou princezny z Eboli, získává celá oblast delty Guadalquiviru své definitivní jméno: Do?a Ana – Do?ana…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2003

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz

kategorie: 7 - 2003 Pestré
Dolní navigace