Malé přístavní městečko Saint Ives v nejzápadnějším cípu Anglie, v hrabství Cornwall, již dávno není jen domovem rybářů vyrážejících každé brzké ráno za ne zcela jistým úlovkem. Od konce dvacátých let minulého století se stalo také “mekkou” britské výtvarné avantgardy. Dnes tu sice netvoří svá díla žádné celebrity, umělecká kolonie však žije v Saint Ives úspěšně dál...

Malý zvonek na mém stolku zdobí nápisy FONDERIE DE CLOCHES a VILLEDIEU LES PO?LES. První označuje zvonařskou dílnu, druhý normandské městečko. Přeložit ho lze jako město pánviček. Jeho původ naznačuje kříž maltézských rytířů, patrný ve znaku města vyraženém uprostřed zvonku…

Původní obyvatelé Austrálie - Austrálci (anglicky nazývaní "Aborigines") - přišli do své země pravděpodobně z jihovýchodní Asie před 50 až 60 tisíci lety. Jejich vztahy k ostatním skupinám - ať již kulturní, jazykové, nebo biologicko-genetické však zůstávají stále nejasné. Byli to (a vlastně stále ještě jsou) především sběrači a lovci, potulující se v malých skupinkách krajinou, která pro ně představovala stále se měnící prostřený stůl...

Trajekt vyplouvá ze splitského přístavu a věž Diokleciánova paláce se zmenšuje. Po necelých dvou hodinách plavby přistane v Supetaru. Jak dlouho asi taková cesta trvala římským otrokům, kteří na lodích poháněných vlastní silou přepravovali kdysi opačným směrem, z Brače na pevninu, bílý kámen na stavbu paláce? Křídový vápenec, jenž se tady od římských dob těží a zpracovává, proslavil ostrov mnohem dřív než jeho přírodní krásy a historické památky…

Podél jižního pobřeží Brunswicku se převalují chuchvalce husté bílé mlhy. Domky v přístavu Blacks Harbor se jen zčásti vynořují z mléčného oparu. Navzdory momentální nepřízni počasí nacházíme brzy budovu označenou velkým otazníkem, neklamně signalizujícím informační středisko. Uvnitř je teplo a prázdno. Dívka za přepážkou nás ujišťuje, že ranní mlha se brzy rozplyne…

Rakouské Lungau leží na jižním úbočí Nízkých Taur v půvabném údolí řeky Mur, z něhož hvězdicově vybíhá 10 údolí. Připomíná pánev, chráněnou ze tří stran horami před větry a přeháňkami. Navíc leží v nadmořské výšce 1000 až 3000 m. Díky těmto specifickým klimatickým podmínkám má Lungau jistotu sněhové pokrývky až do pozdního jara a zároveň se může pyšnit největším počtem slunečných dnů v Rakousku. To vše vytváří ideální podmínky pro pobyt a dovolenou po celý rok…

Na soutoku řeky Volhy a Kazaňky se rozkládá největší volžský přístav, spojující pomocí kanálů pět moří. Je to hlavní město Tatarů - Kazaň. Když píši hlavní město, nepokouším se o žádnou vzletnou metaforu. Přístav sice leží pouhých 800 km východně od Moskvy, ale obklopuje ho autonomní republika Tatarstán. Země povolžských Tatarů dovoluje na chvíli zapomenout, že jste ještě v Ruské federaci…

"Odstartovali jsme z anglického Dorsetu v jedenáct v noci z 5. na 6. června. Halifax táhl za sebou 6 kluzáků. Naším úkolem bylo obsadit most přes kanál Orne předtím, než ho mohou Němci vyhodit do vzduchu. Když jsme dosáhli pobřeží, halifax nás odpojil a letěl dál bombardovat Calais. Letěli jsme v 6000 stopách. Když se velitel ptal pilota, jestli vidí kanál, řekl ne, a tak jsme klesali do 2000 stop, pak ho spatřil. Přistáli jsme tak prudce, že nás to v kluzáku povalilo na hromadu, ale vyskákali jsme a ocitli se kousek od mostu. Na jeho konci stál německý voják, když nás uviděl, utekl…“

Společně s Mauriciem a Rodriguesem tvoří Réunion souostroví Maskarény, pojmenované podle portugalského mořeplavce Pedra de Mascarenhas poté, co Evropané „oficiálně“ ostrovy objevili v roce 1512. Jako na většině podobných míst, ani na Maskarénách nebyli evropští mořeplavci 16. století zdaleka první - Réunion již dávno předtím znali a navštěvovali arabští a malajští námořníci, ostatně ani z Evropanů nebyl de Mascarenhas první, kdo se zde zastavil…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2003

Další informace o Réunionu naleznet zde: http://www.sopka.cz