Náhorní plošina
Název je prý odvozen od khoisanských slov „země žízně“ a znamená nehostinnou a kamenitou zemi. Oblast Karoo tvoří dvě rozlehlé pánve o rozloze kolem 400 000 km2. Ve své středové části má průměrnou nadmořskou výšku 1200 m. Ze tří stran je obklopena souvislými hřebeny hor a jen směrem k severu pozvolna klesá a přechází na hranicích s Botswanou v poušť Kalahari. Severní část Karoo je přitom více horizontálně členitá, zatímco jižní část, často označovaná jako Velké Karoo, je plošší a připomíná nekonečnou step.
Před 280 miliony let bylo Karoo sladkovodním jezerem, kde se během vývoje ukládaly sedimenty. Se změnami klimatu se jezero pomalu proměňovalo v rozsáhlou bažinu a postupně tak vznikaly dnešní pískovce a břidlice. Jejich mocnost je odhadována na několik tisíc metrů. Pozdější sopečná činnost sedimentární vrstvy v některých místech narušila, a rozšířila tak paletu hornin o tvrdší vyvřeliny a přeměněné horniny. A pravě ony tvoří základ některých místních pohoří.
Průměrné srážky na Karoo dosahují 400 mm ročně. Spadnou většinou v letních měsících, zatímco zima je obdobím sucha. Směrem na západ a sever srážky klesají až pod 200 mm ročně. Jeden z prvních vědců, který Karoo navštívil koncem 18. století - švédský botanik Carl Peter Thunberg - popisuje, jak během horkých osmi měsíců nespadla ani jediná kapka deště. Slavným se stal i výrok cestovatele z 19. století G. A. Fariniho, jenž projel Karoo vlakem. V té době tu nepršelo dva roky, ale od místních obyvatel se dozvěděl, že tu jsou místa, kde neměli déšť už dvanáct let. Farini prý odpověděl: „ Ach, cítím celou cestu, že peklo nemůže být příliš daleko odsud!“ Běžní turisté obvykle toto místo příliš nevyhledávají, a pokud cestují mezi Johannesburgem a Kapským Městem, snaží se ho přejet co nejrychleji. Velmi dobře Karoo znají cestující rychlíků spojujících tato dvě velkoměsta, včetně slavného Modrého vlaku…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2003

Další informace o Jihoafrické republice naleznet zde: http://www.sopka.cz