Země Světa

Maloskalsko, malebně rozložené po obou březích řeky Jizery mezi Turnovem a Železným Brodem, patří k nejkrásnějším oblastem na severu Čech. Půvabné okolí Malé Skály návštěvníkům nabízí impozantní hrady i romantická skalní města a bývá právem považováno za perlu v náhrdelníku Českého ráje. Kraji zvláštní zadumané krásy vévodí hřeben Vranova a rozeklané Suché skály, přezdívané Maloskalské Dolomity.

Jako exotická růžová perla v zeleni působí romantický Sychrov, někdejší sídlo francouzského šlechtického rodu Rohanů. Malebný zámek, obklopený udržovaným parkem s drobnými architektonickými stavbami, je také neodmyslitelně spjat se jménem hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Jeho zámecké pobyty každoročně připomínají oblíbené hudební slavnosti nazvané Dvořákův Turnov a Sychrov.

Zeptá-li se někdo, jaké živočichy považuji za nejpodivnější stvoření na této planetě, nezaváhám ani na okamžik. Spí hlavou dolů. Vstávají, když my uléháme. Jsou všude kolem nás a my o nich ani nevíme. Jsou savci a umějí létat. A mají jeden smysl navíc. Jsou obestřeni tajemstvím. Jsou spojenci pohádkových čarodějnic, nositeli pohanský pověr i křesťanského čertovského folklóru. A také neodmyslitelnými doplňky sci-fi hororů. Jsou technickým zázrakem božské přírody.

Hruboskalskému skalnímu městu u Turnova se v okolí neřekne jinak než Skalák. Je to víc než tři kilometry dlouhý špalír úzkých stěn a samostatných věží, kterých tu horolezci napočítali kolem 400, a mnohé z nich dosahují výšky až 55 metrů.

„Nikoliv bez zapření svých krajinářských snah malířských oddal jsem se kreslení našich lidových staveb, vida, jak mnohé z nich podléhají vlivu času, netrvanlivosti staviva, trpíce červotoči, hnilobou a ohněm. Kéž by svéráznost českého venkova nevzala zcela za své! Každý národ jeví se umělecky potud svým, pokud zná a dbá svého, byť i sebe jednoduššího přirozeného vkusu a slohu.“
Jan Prousek, malíř a sběratel, 1894.

Pokud o něm nevíte, snadno ho můžete minout. Odbočka ke Dvoru Borčice, který leží u obce Všeň, je totiž velmi nenápadná. Dvůr Borčice je lék na duši. Klid, vůně sena, na lukách kolem několika vkusně zrekonstruovaných stavení se pasou koně a hříbata. Občas k nám dolehnou povely z drezúry a svištění biče. "Jsme na samotě, pro někoho možná trochu z ruky, ale má to svůj smysl. Zdejší okolí je nádherné, vždyť ne nadarmo se tomuto kraji říká Český ráj," usmívá se spolumajitel statku a zve nás do klubovny. Její zdi zdobí diplomy úspěšných koní a jezdců i fotografie známých lidí, kteří se tu zastavili, aby si zajezdili.

Turnov je příjemné malé město s velkými ambicemi. Byl postaven na svažitých stráních nad řekou Jizerou, a tak skoro všechny jeho ulice běží z kopce a zároveň těžce stoupají nahoru. Také samotný střed města je dost svažitý, ale svým sebevědomým označením – náměstí Českého ráje – nenechává nikoho na pochybách: Turnov se cítí být srdcem okolní romantické krajiny. A to srdcem přímo granátovým.

Kdyby profese broušení drahých kamenů neexistovala, na Turnovsku by si ji snad museli vymyslet. Všude kolem se totiž nacházejí rozličné druhy vzácných minerálů, které vždy přitahovaly pozornost a provokovaly lidskou fantazii k nejrůznějšímu zušlechťování, a to už od doby kamenné. Nálezy jaspisů opracovaných jakýmsi mistrem kamenářským, který žil na Turnovsku v neolitu, jsou toho důkazem.

Zámeček Humprecht na zalesněném čedičovém kopci nad Sobotkou nechal postavit hrabě Jan Humprecht Černín z Chudenic, aby nemusel obývat studenou Kost. Patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty a působil jako císařský velvyslanec v Benátkách.