Britská metropole patří se svými více než sedmi miliony obyvatel k nejlidnatějším městům v Evropě. Další milion lidí do ní denně dojíždí za prací a ročně ji navštíví na 25 milionů turistů. Rozlohou 1580 km2 je zřejmě největším evropským městem. Na jeho plochu by se vešlo 146 300 fotbalových hřišť. Rozlehlost Londýna je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří převážně jednopatrové domky. Rozlehlost Londýna je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří převážně jednopatrové domky.
Za svůj vznik může Londýn poděkovat Temži a Římanům. Ti na severním břehu řeky, tehdy zvané Tamese, v místě, kde se dala poprvé od svého ústí bezpečně přebrodit, vybudovali již v roce 43, za panování císaře Claudia, město, či spíše osadu Londinium. Stála přibližně tam, kde se dnes nachází finanční centrum City. Název však pochází od starých Keltů, podle nichž to bylo území, které patřilo muži jménem Londinos…
Mnoho anglických či britských panovníků zanechalo v Londýně po svém vládnutí nesmazatelné stopy v podobě nepřehlédnutelných staveb. Vilém Dobyvatel položil základy Toweru. Palác Hampton Court sice začal stavět kardinál Wolsey, ale daroval jej Jindřichu VIII., s jehož jménem je toto sídlo spojováno. Tento šestkrát ženatý král dal také na místě bývalého špitálu postavit Svatojakubský palác. Vilém III. koupil roku 1689 Kensingtonský palác a jeho přestavbu na královskou rezidenci svěřil siru Christpheru Wrenovi...
Londýn již dávno není středem ‘říše, nad kterou slunce nezapadá’. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vede z Trafalgarského náměstí k Parlamentu, je vládní ulicí, na které sídlí většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí a také financí. Jméno této ulice bývá často používáno jako synonymum pro britskou vládu…
Nebýt Temže, Londýn by nikdy v jihovýchodním cípu Anglie nevznikl. Řeka, jejíž celková délka, od pramene poblíž Cirencesteru až k ústí do moře, měří 338 kilometrů, byla vždy důležitou dopravní tepnou. I dnes na její hladině plují kromě četných výletních lodí i nákladní čluny, které po ní ročně přepraví více než padesát milionů tun nákladu. Bez Temže by také nemohl vzniknout londýnský přístav, v 19. století největší a nejdůležitější námořní přístav na světě – a to přesto, že Londýn neleží přímo u moře…
Pražské děti mohou londýnským školákům jen závidět. Součástí výuky britských škol jsou totiž pravidelné návštěvy muzeí a galerií. Každý všední den proto můžeme ve výstavních sálech vidět mládež ve školních uniformách, jak sedí na podlaze před obrazy a učitel jim vykládá o dějinách výtvarného umění či technice malby. Anebo je spatříme pobíhat s papíry a tužkou v ruce, jak hledají odpovědi na otázky třeba z britské historie…
Dnes již asi těžko zjistíme, kde a kdy vznikly předsudky o nepoživatelnosti anglické kuchyně i četné vtipy na účet ostrovních hospodyněk. Možná za to mohou sami angličtí puritáni, kteří dávali přednost otázkám ducha před záležitostmi těla, ale často pomlouvali anglickou kuchyni i ti, kdo její pokrmy nikdy neochutnali a jen papouškovali zavedený stereotyp. Přiznejme si, že anglická kuchyně je pro většinu Čechů téměř neznámá, i když často užíváme třeba termín ‘anglická snídaně’. K té originální patří grilovaná klobáska, vajíčka, smažené žampiony, rajčata, často fazole a především bacon…
Míříme do City, nejstarší londýnské čtvrti, dnes finačního a obchodního centra nejen Londýna a nejen celé Británie. Stejným směrem kráčejí stovky dalších lidí. Sobotní dopoledne tady bývají ospalá a nudná, City o víkendu nabírá síly na další hektický pracovní týden. Druhá listopadová sobota je ale výjimkou, to se v City scházejí obyvatelé celého města i tisíce zahraničních turistů. Od brzkého rána tady vyrostly stovky stánků, ověšených britskými a anglickými vlaječkami a pestrobarevnými papírovými fábory."Kupte si program," nabízí nám žena za pultem parádně vyvedenou brožuru na křídovém papíru, nadepsanou Lord Mayor´s Procession and Show neboli starostův průvod…
Londýn rozhodně není žádným svatým městem, jak bývá nazýván třeba Řím. Je zejména centrem obchodu a finančnictví. Tomu odpovídá i nápis na patce sloupu Královské burzy, kterým jsou úvodní slova Davidova žalmu: „Hospodinova jest země a plnost její“. Přes své světské zaměření má i britská metropole nepřeberné množství kostelů, od historických katedrál až po malé modlitebny v nejzapadlejších částech města. Není zřejmě významného světového náboženství, které by tu nemělo svůj svatostánek…
Co může být pro obyvatele kteréhokoli velkoměsta příjemnější, než možnost odpočinku v parcích. Třeba jen na chvíli, o polední přestávce, je příjemné projít se po trávníku nebo si na něj sednout a sníst si sendvič. Londýn oplývá zelení snad jako žádná jiná metropole. Bez parků a zahrad by se auty přeplněné město snad i udusilo. Oficiální údaje hovoří o tom, že zeleň tvoří třetinu Londýna, z toho parky a náměstí s trávníky a stromy pokrývají 174 kilometrů čtverečních…
