Apulie

Provincie Barcelona

Svět klášterů

La Moreneta, matka Boží z Montserratu, sedí na vyvýšené lavici v místnůstce za hlavním oltářem a na klíně drží malého spasitele. Blahosklonně shlíží na unavené věřící, kteří právě vystáli několikahodinovou frontu, aby jí mohli přes sklo vitríny zblízka pohlédnout do tváře a v rychlosti se k ní pomodlit...

Provincie BarcelonaPostavy Panny Marie i Jezulátka jsou ze dřeva a pozlacené, s výjimkou tváří a rukou. Ty mají nahnědlou, tmavou barvu, prý za ta dlouhá léta, kdy byly vystaveny dýmu svíček. Panně Montserratské se tak s láskou říká la Moreneta, černá madona. Soška je velmi ceněna pro svou náboženskou i uměleckou hodnotu. Měří necelý metr a v souladu s románským stylem je štíhlé postavy a jemného výrazu. Oděna je v tunice, přes niž splývá zlacený plášť. V pravé ruce drží kouli představující vesmír, která částečně vystupuje výřezem ve skle do prostoru. Je to jediná část sošky, které se věřící mohou fyzicky dotknout.
Soška Panny Montserratské byla v těchto končinách uctívána od konce 9. stol. Podle legendy ji objevilo několik pasáčků v jeskyni, nad kterou zaznívaly andělské zpěvy a kde Moreneta ležela obestřena záhadným jasem. Na příkaz biskupa měla být přenesena do katedrály v Manrese, ale po cestě prý ztěžkla natolik, že se ji sotva podařilo uložit v nejbližší poustevně. Na vyšších místech to pochopili jako znamení, že má zůstat na svém místě. V poustevně byla střežena až do počátku 12. stol., než byl v montserratské skále postaven benediktinský klášter.
Ten se díky Panně Montserratské stal proslulou svatyní, ke které směřovaly proudy poutníků a s nimi nemalé dary a almužny. Klášter se pomalu rozrůstal a nabýval na významu. Na přelomu 12. a 13. stol. byl v jeho těsné blízkosti postaven románský kostel a z tohoto období také pochází kopie sošky, která je dnes uctívána. Když se počet 1350 m vzdušnou čarou v lanovce. Půvabné retro kabinky, natřené kanárkově žlutou barvou, vyjíždějí každých 15 minut.
Rozlehlý několikapatrový klášter a bazilika se tisknou k našedlým skalám, v blízkosti stojí další budovy, které přibyly s rozvojem turistiky, mezi nimi muzeum, restaurace, obchůdky a ubytovací prostory...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace