V roce 1722 nebo o rok později byla v areálu jezuitského Klementina dokončena přístavba astronomické věže, kterou s velkou pravděpodobností vyprojektoval jeden ze dvou významných architektů tehdejší doby – buď Kilián Ignác Dientzenhofer, či František Maxmilián Kaňka. Pražské panorama tak dostalo další výraznou dominantu, podle jezuitů „prst ukazující k nebesům“, na jehož funkci bylo později celé město dost závislé.

O průběhu prvních pozorování z nové observatoře se nedochoval žádný záznam, oficiálně byla založena až v polovině 18. století zásluhou univerzitního profesora Josefa Steplinga. Tento muž se stal i jejím prvním ředitelem a po své smrti jediným astronomem u nás, na jehož památku byl vztyčen pomník z popudu panovníka, konkrétně Marie Terezie...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2009