Polsko

Stezka orlích hnízd

Jednou z krajinově nejpůvabnějších oblastí Polska je od Čech nepříliš vzdálená Krakovsko-čenstochovská jura, rekreační oblast se smíšenými lesy, jeskyněmi, divokými soutěskami i mírnými údolími ve vápencové vysočině. Na výšku nepřesahuje 500 m, ale protože vystupuje z roviny, zdá se vyšší. Vápencové útvary na mnoha místech korunují středověké hrady. V minulosti totiž šlo o pohraniční území, jež bylo třeba chránit před vetřelci. Pro zdejší hrady se díky jejich nepřístupnosti vžil název „orlí hnízda“. Spojuje je stezka Szlak orlich gniazd...

PolskoKrakovsko-čenstochovská jura či vysočina je přírodně cennou oblastí s velmi rozmanitou flórou i faunou. Připadá na ni i polovina všech polských krasových jeskyní. Registrováno je jich 1800, většinou jsou však menší, dosud ne zcela prozkoumané a slouží zatím jen speleologům. Zpřístupněny jsou pouze čtyři poblíž Krakova: Łokietka, Ciemna, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna. Volný je zato pohyb po skalách pro horolezce – s výjimkou Ojcowského národního parku u Krakova. Také stanování v přírodě není nikde zakázáno, což je dnes opravdu nevídané. Další možností, jak zdejší krajinu prozkoumávat, je z koňského hřbetu. Na Transjurské koňské stezce leží několik farem, kde můžete přespat nebo vyměnit koně. Téměř uprostřed vápencové vysočiny se rozkládá Błedowská poušť, největší ve střední Evropě, častý objekt polských filmařů a ráj paraglidistů.
Nejpříjemnější způsob poznání nabízí cyklistická stezka v délce 190 km. Najdete na ní třeba pozdně gotický modřínový kostel z roku 1520 v Paczóltowicích nebo jednu z nejstarších pstružích farem v Evropě – Złoty Potok nedaleko Čenstochové, kde si rybu dokonce můžete sami chytit. Nedaleko farmy stojí palác rodiny Raczyńských a panské sídlo, kde žil a tvořil romantický básník Zygmunt Krasiński. Ve svých povídkách zvěčnil mimo jiné i zdejší rybník Sen letní noci, který je velmi působivý i ve dne. Chráněná javorová alej vede k druhé poušti v oblasti, Siedlecké. V Medvědí jeskyni byly nalezeny pozůstatky mamuta, nosorožce a medvěda. Městečko Żarki zase nabízí k návštěvě židovský hřbitov, synagogu a renesanční kostel.
Jurou prochází rovněž Stezka technických památek s 36 objekty. Patří k nim třeba jedinečná sklárna v Zawiercie, kde se vyrábí nepřetržitě od roku 1884, nebo historický stříbrný důl s labyrintem důlních porubů z 15. až 20. stol., jejichž část se proplouvá na loďkách za zvuků jezdících důlních vozíků, ale i závalu či odstřelovacích prací. Pár kilometrů odtud je přístupná štola Černého pstruha, která odvodňuje podzemí a turisté se po ní mohou opět projet na loďkách ve světle karbidových lamp a pozorovat v potemnělé vodě pstruhy. Dále na jih vybízí k návštěvě uhelný důl Guido z roku 1855, kde můžete sjet šachtou do hloubky 300 m a občerstvit se v patrně nejhlubší hospůdce Evropy. Hornické sídliště Nikiszowiec na okraji Katovic pak dotvoří představu o životězdejších horníků. Stavěli ho architekti berlínského Charlottenburgu Emil a Georg Zillmannovi. Největším lákadlem Jury je však oněch 24 hradů, jakkoli se většina z nich dochovala jen coby zříceniny. Namnoze jsou volně přístupné a velmi malebně zasazené do krajiny. Některé koupili soukromníci a podle starých plánů je rekonstruují...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace