Polsko

Kolébka Pruska i Solidarity

Nedaleko ústí polské národní řeky Visly do Baltského moře se už víc než tisíc let rozkládá jedno z nejkrásnějších měst severní Evropy – Gdaňsk. Kdysi bohaté hanzovní město řádu německých rytířů nesoucí název Danzig, za druhé světové války takřka srovnané se zemí, dalo nakonec celé střední Evropě vzor, jak se vypořádat s nechtěným komunistickým režimem...

PolskoOd pobaltských Prusů k Prusku
Vzpomínáte na Vláčilův slavný film Údolí včel? Urozený člen řádu německých rytířů Armin von Heide ve své touze po mravní čistotě a sebeobětování nakonec sáhne i k vraždě, jen aby nebyl porušen a zostuzen řád. Takových fanatických členů mělo řádové rytířstvo dost na to, aby ohněm a mečem šířilo křesťanství mezi pohany ve východním Pobaltí, když už v Palestině vzdor křížovým výpravám definitivně zavládl islám.
Řád německých rytířů přišel do Pobaltí v roce 1226 na pozvání mazovského vévody Konráda, aby mu pomohl v tažení proti Prusům. Že tenkrát ještě žádní Prusové neexistovali? Omyl. Ti původní byli totiž pobaltským kmenem a žili ve východním Pomoří odpradávna. Pokřtít se je snažil už sv. Vojtěch – a zaplatil za to životem. Křížových výprav proti nim se účastnili i dva čeští králové, Přemysl Otakar II., který roku 1256 založil město Královec (dnešní Kaliningrad), a později Jan Lucemburský. Dalším Čechem, který se tu zapsal do historie, byl Jan Žižka. Účastnil se roku 1410 bitvy u Grunwaldu na straně polsko-litevské unie pod vládou Jagellonců, která křižáky porazila. Polákům se pochopitelně nelíbilo, že si řádoví rytíři na jejich území vytvořili stát ve státě a připravili Polsko i o přístup k moři, neboť vlastnili pobřežní města Danzig i Königsberg (Královec). Po třináctileté válce nakonec ale křižákům zbylo jen to poslední. Přišli i o své sídlo, mohutný hrad Marienburg (Malbork). Tou dobou už ale byli baltští Prusové křižáky dávno vyhubeni anebo poněmčeni...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace