Polsko

Štětín je i náš přístav

Západní Pomoří je oblast mezi Odrou a Vislou, lemovaná na jihu údolími Noteče a Varty. Krajinově i kulturně navazuje na německé Zadní Pomořansko. Baltské pobřeží provázejí nádherné borové a smíšené lesy, písečné pláže přecházejí dále k východu v naváté duny, nechybějí ani četná jezera. Odnepaměti sem vpadaly bojové kmeny. Polští panovníci museli území chránit nejprve před Polabskými Slovany, později před Branibory a Dány. V 17. stol. připadlo Švédsku a posléze Prusku. Dílo zkázy dokonalo obsazení nacisty a kobercové bombardování britským letectvem v letech 1943–1945. Přesto zase povstalo z popela...

PolskoŠtětín není jen metropolí západních Pomořan, sedmým nejlidnatějším polským městem (408 000 obyvatel) a významnou dopravní křižovatkou na suchu i na vodě, ale díky svým třem vysokým školám také střediskem vědy a kultury. Zdejší přístav je největší v Polsku a má navíc důležité předpolí ve Svinoústí. Z Odry vedou kanály až do Berlína. Do Guinnessovy knihy rekordů bylo zapsáno zdejší kino Pionier z roku 1907 – je nejstarší na světě, které existuje na stejném místě.
Před 2500 lety tu vyrostla osada lužické kultury, v raném středověku tu žil slovanský kmen Pomořanů, později město vlastnili polští i dánští králové, než ho na několik století získala pomořanská knížata. Jako hanzovní město zažíval Štětín značný blahobyt, třicetiletá válka však přinesla nadvládu Švédů. Ti pak v roce 1720 město postoupili Prusům. Devět let poté se zde narodila budoucí ruská carevna Kateřina II.
Bohatství města se odrazilo i v jeho vybrané architektuře. Bohužel, v letech 1943–1945 většina památek vzala zasvé při britském bombardování města obsazeného nacisty. Ze zdejší gotické katedrály sv. Jakuba zůstala jen věž a část chóru. Teprve v 70. letech byla dostavěna. Její portály zdobí glazované cihly, gotické oltáře sem byly svezeny z různých kostelů v okolí. Pod katedrálou se na břehu Odry dochoval půvabný kostel sv. Jana Evangelisty a též stará radnice s terakotovými ozdobami (dnes městské muzeum).
Nad ní je bohatě zdobený čtyřpatrový Loitzův dům, postavený kolem roku 1547 pro bankéře, kteří poskytovali půjčky i polským králům a dotáhli to až na diplomaty (i tento dům shořel a byl obnoven). Pár kroků od něj vévodí městu bělostný renesanční zámek pomořanských knížat z 16.–17. stol., který se znovu budoval v letech 1958–1980. Pět křídel kolem dvou nádvoří slouží dnes jako kulturní centrum s knihovnou a koncertním sálem v někdejší kapli. Krypta chrání ostatky dávných majitelů a je v ní muzeum. Zámecký areál uzavírá Královská brána, které Poláci říkají Brána pruské cti, ačkoliv byla vybudována za nadvlády Švédů. Mezi ní a Panenskou baštou sedmi plášťů stojí kostel sv. Petra a Pavla s terakotovými maskami na průčelí. Nedaleká veliká kotva symbolizuje hanzu a blízké moře...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace