Polsko

Polská kuchyně

Vzhledem k velikosti země je nabíledni, že se i její kuchyně kraj od kraje liší – vždyť Polsko kdysi sahalo až k Litvě a Krymu! Způsob vaření poznamenala jak chudoba vesnických obyvatel, tak šlechtická rozhazovačnost. Ani počasí není bez vlivu; zejména drsné zimy způsobily, že je polská krmě hutná a nešetří tukem. Vychází především z domácích surovin, jako jsou brambory, zelí, červená řepa, okurky, mrkev, kedlubny, kysaná smetana, maso, houby a uzeniny...

PolskoHlavní jídlo se obvykle skládá ze tří chodů. Začíná se polévkou (zupa). Barszcz czerwony je – na rozdíl od hustého ukrajinského boršče – čirý vývar z kvašené červené řepy a bujonu, obvykle s masovými taštičkami (uszki), ale dá se pít i čirý ze sklenice jako svařené víno. Barszcz biały je z pšeničného škrobu a brambor, vylepšený kysanou smetanou. V letních dnech se podává studený zeleninový chłodnik se smetanou, případně s chřestem a krevetami, ale může být i z ovoce. Żurek je polévka z žitného kvásku, nakyslá, poměrně mastná, přidává se do ní zelenina a uzenina. Czarnina je hutná tmavá polévka z kachního vývaru a kachní krve. Dále se v Polsku vaří stejně jako u nás bramboračka (s kroupami jako krupnik), dršťkovka (flaki), zelňačka (kapuśniak), hrachovka (grochówka), houbovka (grzybówka). A pozor: rosól není sulc, ale vývar!
Jako předkrm se často podává ryba – třeba losos či sleď v kyselé smetaně, oleji nebo na octu, oblíbené je i cokoli v aspiku a zeleninové saláty.
Národním jídlem je bigos (maso a houby v kyselém zelí). Kotlet schabowy je obalený smažený kotlet, kołduny jsou masové knedlíky, kluski śląskie knedlíky bramborové ze Slezska, zrazy masové závitky s krupkami z pohankové mouky, ozór wolowy je dušený hovězí jazyk s povidlovou omáčkou, kaszanka je jelito s pohankou, vepřovému kolenu se zeleninou se říká golonka, zatímco zelný list plněný masem a zavinutý do tvaru spícího holuba se jmenuje goląbki. Pirohy (pierogi) přišly z Ruska a plní se masem, zelím, bryndzou či špenátem. Štětínskou specialitou je pasztecik, smažená kobliha s masem, kdežto tvrdá sušená uzenina kindziuk pochází z Litvy. V horách se jí i skopové (baranina). Židovského původu je prstencové pečivo zvané bagel. Velmi častou přílohou bývá bramborák – placki ziemniaczane...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace