Polsko

Skladatel polského srdce

Zeptáte-li se Poláků, která hudba je jejich srdci nejbližší, naprostá většina odpoví, že Chopinova, neboť se v ní odráží melancholie Mazovska a vůbec polské duše – bez ohledu na to, že Chopin velkou část svého nedlouhého života strávil v zahraničí a po tatínkovi byl Francouz. Dlouho si aspoň popolšťovali jeho příjmení na Szopen...

PolskoFryderyk Franciszek Chopin se narodil roku 1810 ve vsi Żelazowa Wola. Jeho otec byl vychovatelem dětí tamního hraběte Skarbeka. Malý Fryderik pak sice žil ve Varšavě, ale v mazovských vsích poznával lidové písně i tance, které se staly nedílnou součástí jeho tvorby. Už jako chlapec hrál na dobročinných koncertech, a protože skládal i vlastní skladbičky, dotáhl to až na hvězdu šlechtických salonů, kde ho oslavovali jako „malého Mozarta“. V 11 letech hrál před carem Alexandrem I. při otevření varšavského Sejmu.
Na klavír se začal učit v šesti letech u Čecha Vojtěcha Živného, na konzervatoři ho pak učili Józef Elsner a další Čech Josef Javůrek. V roce 1830 se Chopin vydal z Polska do světa. Netušil tehdy, že se do své rodné země už nevrátí. Přes Vídeň, Salcburk a Mnichov zamířil do Paříže, která mu brzy ležela u nohou. Nejprve tam hrál vlastní klavírní skladby, později se už výhradně věnoval komponování. Seznámil se s mnoha slavnými osobnostmi, osudovým se mu stalo setkání s volnomyšlenkářskou, o šest let starší feministickou spisovatelkou George Sandovou. Strávili spolu celkem 11 let, ale tuberkulóza byla silnější a postupně otravovala i jejich vztah. Nemoc ho dovedla i do Mariánských Lázní a Karlových Varů, kde se naposledy setkal s rodiči. Poslední rok života pobýval v Londýně a Edinburghu, v Paříži ještě stačil navštívit churavějícího Adama Mickiewicze. Jeho hudba už tolik netáhla, a aby měl na léky, rozprodával nábytek. Zemřel v Paříži v pouhých 39 letech. Sandová u jeho smrtelného lože nestála, pouze její dcera Solange s manželem Augustem Clésingerem, autorem Chopinova pomníku na hřbitově Père Lachaise. Při zádušní mši v kostele La Madeleine hráli na skladatelovo přání kromě jeho skladeb i Mozartovo Requiem.
Chopin se bál pohřbení zaživa, a proto mu bylo podle jeho přání po smrti vyňato srdce a posláno do Varšavy, kde je uložili do stříbrné schránky a zazdili do pilíře kostela sv. Kříže, kousek od Chopinova někdejšího bydliště. Když se roku 2008 rozhořely spory o to, zda příčinou Chopinovy smrti mohla být vedle tuberkulózy také dědičná cystická fibróza, žádali lékaři neúspěšně vládu, aby umožnila odebrat ze srdce vzorek tkáně...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace