Pobaltí

Lotyšské Svátky písní a tanců

Obdobou českého rčení „co Čech, to muzikant“ je lotyšský výraz „národ zpěváků“. Obě tyto sebere exe spolu úzce souvisejí. V lotyštině se dodnes používá slovo „pražáci“ pro hudebníky, kteří od dob pobělohorské rekatolizace od nás odcházeli převážně do luterských zemí – mimo jiné do Kuronska a Livonska, dnešního západního a středního Lotyšska...

Pobaltí - folklorHudební život v Rize kolem poloviny 19. století výrazně ovlivnil skladatel Jan Šrámek, který zde nejen vedl městské divadlo a hudební společnost, ale v roce 1861 byl hlavním dirigentem první velké pěvecké slavnosti Němců z celého Pobaltí. U zrodu lotyšského sborového hnutí stála nejen německá inspirace, ale také naše Jednota bratrská, která v Livonsku působila od roku 1729. Její členové učili místní nevolníky zpívat duchovní písně podle not, pomohli sestavit nejméně třináct lotyšských bratrských kancionálů a organizovali kroužky sborového zpěvu. V tomto prostředí v roce 1864 vznikly první lotyšské regionální Svátky písní, po nichž se sborové hnutí rozšířilo i do ostatních krajů. K umělým duchovním písním se postupně přidala i dávná, ještě předkřesťanská folklorní tradice, v níž Lotyši vynikají: Dosud bylo sebráno 1,2 milionu lidových písní. (Zajímavostí je, že neznámou cestou pronikla do Lotyšska slovácká lidová píseň Tancuj, tancuj, vykrúcaj, která se v téměř doslovném lotyšském překladu zpívá dodnes.) V roce 1873 se v Rize konaly první Všelotyšské svátky písní, na nichž poprvé zazněla skladba Baumaņu Kārlise Bože, posvěť Lotyšsko!, pozdější státní hymna. Svátky se staly mohutným impulzem pro rozvoj národního hnutí a dodnes jsou jednou z nejvýraznějších součástí lotyšské národní identity. Jejich repertoár tvoří vlastenecké a lidové písně a každý z těchto svátků je velkou manifestací národní jednoty...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace