Vysvětlení téhle záhady je prosté. Stačí si uvědomit, že krajina může občas projít výraznou změnou, a podívat se na některé z historických vyobrazení Orlíku z východní, jižní či severní strany. Z míst, odkud zvláště za vysokého stavu vody ve vltavské kaskádě připomíná dnes Orlík vodní zámek, naskýtal se až do 50. let 20. stol. pohled úplně jiný. Orlík stál na skalním ostrohu zakončujícím svažující se plošinu a strmě padajícím zhruba 60 m dolů do hlubokého vltavského údolí. Stačilo oddělit špičku ostrohu do skály vytesaným příkopem – a hrad na ostrohu postavený stal se prakticky nedobytným. Vybudováním Orlické přehrady zmizela však tato poloha do nenávratna...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2010