Inženýr Chung, konstruktér ve strojírenském závodě, žije spolu se svou ženou, zubní laborantkou, a se dvěma dětmi (ve městech výjimečná věc) na sídlišti v severovýchodní části Pekingu. Cesta z centra metrem a přecpaným autobusem sem trvá déle než hodinu, a kdyby pro nás na zastávku nedošli, asi bychom ten správný panelák hledali hodně dlouho. Problém cizince nespočívá v číslování domů, ale v názvech ulic psaných ve znacích.
Domy tohoto sídliště, postaveného někdy v polovině 80. let, nejsou žádným architektonickým skvostem, ale pokud je srovnáme s tím, co se tehdy stavělo u nás, pak mají jasně navrch. Tedy alespoň svými fasádami, které jsou mnohem nápaditější. Kvalita řemeslného zpracování vnitřních prostor se naopak zdá být zhruba na stejné úrovni, tedy socialisticky nevalná…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2008

Další informace o Číně naleznet zde: www.sopka.cz