3 - 2008 Peking

Jak na Zemi, tak v záhrobí

„Hrobky Mingů bezpochyby představují jedno z nejrozsáhlejších a nejnádhernějších královských pohřebišť, jaké kdy stvořila lidská ruka. Egyptské pyramidy je sice porážejí velikostí, ale určitě ne stylem a důstojností…“

Plánek celé nekropoleHolandský sinolog Jan Jakob Maria de Groot napsal tato slova v roce 1894. Od té doby uplynulo více než sto let, ale na jejich pravdivosti se nic nezměnilo. Padesát kilometrů od Pekingu leží areál, v němž našlo spočinutí třináct ze šestnácti mingských císařů.
Sídlo říše přenesl do Pekingu třetí mingský císař Jung-le (1402–1424). Ve čtvrtém roce jeho vlády tam milion dělníků začal stavět Zakázané město a další stavby. Když hned v následujícím roce zemřela císařovna Sü, začal se císař intenzivně zabývat místem jejího a posléze i svého posledního odpočinku. Jenže najít vhodné místo nebylo jen tak. Místo muselo odpovídat tradičnímu čínskému učení feng-šuej („vzduch-voda“) o harmonickém uspořádání prostoru. Muselo být chráněno ze severu, odkud tradičně působili zlí duchové, bylo třeba, aby mělo přirozenou ochranu před větry a bouřemi, aby nemělo vysokou hladinu spodní vody, aby mělo výhodnou polohu i z pohledu vojenského… Hledání trvalo dva roky a podíleli se na něm geomanti i vysocí dvorští úředníci. Císař schválil až druhé vybrané místo – v krásné krajině na jižním úpatí pohoří Tchien-šou, na konci širokého údolí, které na severu uzavírá a chrání oblouk hor. Směrem k jihu se areál uzavřel zdí, na horských hřebenech se zřídila strážní stanoviště vojáků – a mohlo se začít se stavbou…

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2008

Další informace o Číně naleznet zde: www.sopka.cz

kategorie: 3 - 2008 Peking

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace