Orlické hory a Podorlicko

Brána k Orlickým horám

Míst označovaných jako brána Orlických hor existuje několik, ale k Rychnovu nad Kněžnou se tahle charakteristika opravdu hodí. Někdejší okresní město, dnes město s rozšířenou působností, bylo odjakživa přirozeným spádovým centrem celého regionu...

Země světa - Orlické horyPro dnešního turistu je Rychnov zajímavý svými památkami i množstvím míst spojených se známými osobnostmi. Procházku městem těžko můžeme začít jinde než na zámeckém návrší.

Rychnovské Hradčany

Dominantnímu komplexu zámku a kostela Nejsvětější Trojice, doplněnému v minulosti ještě piaristickým gymnáziem, jež vyhořelo v roce 1918 a následně bylo až na malou část koleje strženo, se někdy přezdívá „rychnovské Hradčany“. Docela oprávněně, vždyť jde o jeden z nejkrásnějších barokních stavebních souborů u nás. Aby ne, když nese dotek geniální ruky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Přiznejme upřímně, že písemný doklad o Santiniho působení v Rychnově nemáme, ale historikové architektury nepochybují – konvexně-konkávní průčelí kostela je tak santiniovské, že ho nikdo jiný vytvořit nemohl. Navíc Santini pro tehdejšího majitele zámku, hraběte Norberta Leopolda Liebsteinského z Kolowrat, pracoval doloženě i jinde (rodový klášter Kolowratů v Dolním Ročově, Kolowratský, později Thunovský palác v Nerudově ulici v Praze). A dodejme, že nejčastěji se sice mluví v souvislosti s rychnovským působením Santiniho o kostele, ale jeho dílem je i úprava zámku, propojení s kostelem dvěma symetrickými chodbami (do dnešní doby se dochovala pouze jedna), projekt tehdy nově postavené jízdárny a i onoho dnes jen ve zlomku dochovaného gymnázia.
Liebsteinská větev Kolowratů koupila rychnovské panství v roce 1640. Tehdy byl ve městě renesanční zámek, postavený v 16. stol. za Trčků z Lípy dole v údolí u říčky Kněžná, v místech dnešního pivovaru. František Karel I. Liebsteinský z Kolowrat se rozhodl vystavět na návrší, kde ve středověku stával rychnovský hrad, zámek nový, k čemuž došlo v letech 1676–1696. Raně barokní čtyřkřídlou stavbu kolem arkádového nádvoří, na kterou navazoval dvůr uzavřený konírnou, vytvořil neznámý architekt severoitalské školy. Za následujících dvou majitelů, Norberta Leopolda a Františka Karla II. pak po roce 1712 proběhla Santiniho vrcholně barokní úprava celého zámeckého areálu spojená i s přestavbou a rozšířením samotného zámku. Liebsteinská větev Kolowratů vymřela po meči v roce 1861 a Rychnov pak připadl větvi krakowské, která požádala císaře o rozdělení a svolení, aby nová „rychnovská“ rodina mohla používat přídomek Krakowský Liebsteinský. Za 2. sv. války uvalili Němci na kolowratské panství nucenou správu, v roce 1945 ho sice rodina převzala zpět, ale o tři roky později bylo znárodněno. V restituci se Rychnov vrátil Kolowratům v roce 1992, současným majitelem je Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský.
„Rychnovský zámek si s sebou po léta nese představu, že je tady obrazárna. Obrazů tu je hodně, ale kromě toho zde návštěvník uvidí i spoustu dalšího,“ říká mi kastelánka, Ing. Zdeňka Dokoupilová, a vzápětí to dokládá jednou ze zdejších největších pozoruhodností, když mi předvádí ceremoniální meč z roku 1667, který dostal hrabě František Karel I. jako osobní dar od císaře Leopolda I. při svém nástupu do úřadu moravského zemského hejtmana. Zastával ho nejdéle v historii, celých 33 let. Zároveň je to dobrá příležitost připomenout si tuto jednu z velkých postav rodu Liebsteinských z Kolowrat, držitele Řádu zlatého rouna, diplomata, který byl jedním z vyslanců Českého království na složité volbě nového císaře Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byl nakonec zvolen právě Leopold I., poté jednal o míru v polsko-švédské válce a nakonec svou kariéru završil coby nejvýznamnější zemský úředník na Moravě.
„Rychnovský zámek si s sebou po léta nese představu, že je tady obrazárna. Obrazů tu je hodně, ale kromě toho zde návštěvník uvidí i spoustu dalšího,“ říká mi kastelánka, Ing. Zdeňka Dokoupilová, a vzápětí to dokládá jednou ze zdejších největších pozoruhodností, když mi předvádí ceremoniální meč z roku 1667, který dostal hrabě František Karel I. jako osobní dar od císaře Leopolda I. při svém nástupu do úřadu moravského zemského hejtmana. Zastával ho nejdéle v historii, celých 33 let. Zároveň je to dobrá příležitost připomenout si tuto jednu z velkých postav rodu Liebsteinských z Kolowrat, držitele Řádu zlatého rouna, diplomata, který byl jedním z vyslanců Českého království na složité volbě nového císaře Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byl nakonec zvolen právě Leopold I., poté jednal o míru v polsko-švédské válce a nakonec svou kariéru završil coby nejvýznamnější zemský úředník na Moravě...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace