Orlické hory a Podorlicko

Vlídné Častolovice

K zámkům tradičně patří krásně zařízené interiéry, umělecká díla, vzpomínky na slavné předky či popisy jejich dějinných činů. V Častolovicích k tomu ale musíte přidat ještě park s oborou i rybníkem, minizoo, kavárnu, galerii a navrch ještě růžovou zahradu. Dohromady vám tak vznikne oáza klidu, pohody, relaxace, prostě místo, které je vlídné a přívětivé...

Země světa - Orlické horyProjdete průjezdem, nad nímž se tyčí mohutná věž z počátku 20. stol., a je to, jako byste prošli pohádkovým zrcadlem a vstoupili do jiného světa. Čtvercové nádvoří, sestříhané záhony, dvě voliéry s papoušky a bažanty, kašna se zurčící vodou, kavárenské stolečky, atmosféru dotváří z reproduktorů vážná hudba. Severozápadní křídlo s arkádami, v přízemí otevřenou, v patře zasklenou – jak se ukázalo, v Orlických horách je přece jen chladněji než v severní Itálii, a tak se při novogotické přestavbě zámku v 2. pol. 19. stol. přistoupilo i k praktickému uzavření arkády v 1. patře. Zatímco většina novogotických prvků byla na začátku 20. stol ze zámku při jeho poslední novorenesanční úpravě zase odstraněna, zasklená arkádová chodba zůstala. Jihozápadní křídlo, kterým jsme vstoupili, pokrývají na straně do nádvoří čtyři pásy renesančních fresek. Pocházejí z doby na přelomu 16. a 17. stol., kdy Jan Bedřich z Oppersdorfu a jeho manželka Magdaléna z Donína nechali přestavět zdejší původní vodní tvrz, jejíž historie sahala až do 13. stol., na renesanční zámek. Námětem jsou, kromě ornamentálních motivů, výjevy z dějin Říma. Když si budete fresky prohlížet opravdu pozorně, určitě objevíte jedno pole, na kterém vás zprvu něco trochu zarazí, začnete o tom přemýšlet, hrome, co je na tom zvláštního – a pak vám to dojde. Kromě bujných květin a ptáků sedí dole v každém rohu mops, jeden černý a druhý plavý. Oni už v 16. stol. byli mopsové? Budete se možná divit, ale byli. Mops je velmi staré psí plemeno pocházející z Číny, a když ne v 16., tak během 17. stol. zcela jistě se na lodích anglické a nizozemské východoindické společnosti dostávali do Evropy. Nicméně v tomhle případě bylo to první zaražení na místě – původně mopsové na téhle fresce nebyli. Dostali se na ni při restaurování v letech 2000–2002, protože jde o oblíbené plemeno současné majitelky zámku, paní Diany Phipps Sternbergové. A pokud budete mít oči na stopkách, objevíte nějakého toho mopsa i při prohlídce zámeckých interiérů.
Chloubou častolovického zámku jsou zejména čtyři sály s malovanými kazetovými stropy. Rytířský je s více než 300 m2 jedním z největších renesančních sálů u nás. Na stropě jsou vymalovány výjevy ze Starého zákona, stěny zdobí rodová galerie Šternberků. Jsou tu hned dva krby, na krátkých stranách sálu proti sobě. Barokní zdobený reliéfem Narození Páně je stále funkční, renesanční je zazděný, ale díky nádhernému aliančnímu erbu Šternberků a Slavatů upoutá každého. Stejně jako přilehlá zámecká kaple Božího těla s překrásným vyřezávaným tyrolským oltářem, na němž je hlavním motivem reliéf Poslední večeře, a původní renesanční podlahou ze zelených a žlutých glazovaných dlaždic. Druhým sálem s kazetovým stropem je Tobiášova jídelna. Své jméno dostala právě podle maleb na stropě, jež zachycují scény ze života Žida Tobiáše. Na stěnách tu visí část sbírky portrétů českých panovníků od Jiřího z Poděbrad po Rudolfa II., která se do Častolovic dostala v dědictví Anny Lucie Slavatové, jež se roku 1654 provdala za Adolfa Vratislava ze Šternberka. Mimochodem, Jiřímu z Poděbrad Častolovice nějakou dobu v 15. stol. patřily, osobně je však Jiřík nikdy nenavštívil. Další dvě místnosti s kazetovými stropy jsou menší, jde o knihovnu a a tzv. tapetový pokoj, kde zaujmou i původní kachlová kamna. V obou místnostech jsou na stropě vymalovány scény z Ovidiových Proměn...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace