Opavské Slezsko

Dům umění

K nejvýznamnějším kulturním institucím v Opavě patří Dům umění vybudovaný z někdejšího dominikánského kláštera s přilehlým kostelem sv. Václava. Objekt má za sebou pohnutou historii, v níž jednou už nebylo daleko k jeho úplné likvidaci. Po posledních rekonstrukcích provedených již v 21. století však znovu přináší uměnímilovným obyvatelům města i jeho návštěvníkům širokou nabídku nejrůznějších výstav, koncertů, představení a také jeden rekordní obraz s podivuhodným příběhem...

Dům umění OpavaDominikánský klášter založil v Opavě vévoda Mikuláš I. na sklonku 13. stol. a v roce 1336 byl vysvěcen jeho kostel sv. Václava. Značné problémy ekonomické i personální zaznamenal klášter už v 16. stol., pak byl několikrát vyrabován za třicetileté války a po ní dvakrát vyhořel. V 1. pol. 18. stol. ještě prošel rozsáhlou barokní proměnou, která ho však uvrhla do velkých dluhů. Výsledkem bylo, že v roce 1786 sám jeho převor požádal o zrušení kláštera. Josef II. mu vyhověl a objekt připadl armádě, která ho používala hlavně jako skladiště. Vojenské využívání objektu pokračovalo i za první republiky a 2. sv. války. Část areálu včetně kostelní věže byla zbourána a v 60. letech pak nebylo daleko od úplné demolice. Naštěstí k ní nedošlo, ba naopak – v roce 1974 byl otevřen zrekonstruovaný Dům umění, poskytující tehdy z velké části prostory městské galerii. Před nově vytvořený vstup byla instalována socha Kurta Gebauera Utíkající dívka, také dílo s příběhem. Napoprvé se totiž v Opavě nelíbila, byla odmítnuta a dostala se pak na výstavu do belgických Antverp, kde zaujala natolik, že se natrvalo ocitla v tamním Middelheimparku. Až poté si Opavští uvědomili, že by ji vlastně chtěli také – a tak vznikl druhý exemplář.
Ani doba po pádu socialismu nebyla vždy snadná. Nakonec ale prošel rekonstrukcí jak interiér kostela sv. Václava s barokní výmalbou v klenbě hlavní lodi i presbytáře, jinak ale kamenně strohý a svými zakonzervovanými jizvami výmluvně ilustrující minulost, tak areál kláštera s již jen lehce naznačeným a zastřešeným rajským dvorem, ambitem, refektářem, oratoří a členitým prostorem označovaným jako sloupová síň, to vše přeměněno v moderní výstavní prostory. Kostel kromě toho slouží rovněž jako koncertní síň...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace