Opavské Slezsko

Vysoko nad Moravicí

Ovdovělá královna Kunhuta, Záviš z Falkenštejna, Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt, kníže Felix Lichnovský zavražděný ve Frankfurtu nad Mohanem, kompletní osmadvacetisvazková Diderotova encyklopedie, šedesátihektarový přírodně-krajinářský park s Bezručovou vyhlídkou, socha Stojící Evy od Mary Durasové – zdánlivě nesourodý výčet spojuje jeden společný jmenovatel, kterým je zámek v Hradci nad Moravicí...

Hradec nad MoravicíSkalní ostroh nad soutokem Moravice s říčkou Hradečnou asi 10 km jižně od Opavy byl osídlen lidmi už asi před 5000 lety. Na počátku stavebního vývoje hradního a později zámeckého areálu, který v současnosti tvoří rozlehlý zámecký komplex s Bílým a Červeným zámkem, Bílou a Červenou neboli Hodinovou věží a rozlehlým lesoparkem, plynule přecházejícím v přírodní park Moravice, bylo slovanské hradisko. To nahradil v polovině 11. stol. knížecí hrad Přemyslovců, po jehož zničení požárem tu Přemysl Otakar II. postavil v polovině 13. stol. velký gotický hrad, na který se po bitvě na Moravském poli uchýlila jeho vdova Kunhuta. Právě tady zřejmě započala její milostná romance se Závišem z Falkenštejna, jehož učinila v roce 1281 hradeckým purkrabím. Podle některých pramenů není vyloučeno, že se tu také narodil jejich syn Ješek, i když častěji se spekuluje o Svojanově, resp. jakémsi hrádku v jeho okolí. S různými peripetiemi byl Hradec v držení opavské větve Přemyslovců pocházející od Mikuláše I., levobočka Přemysla Otakara II., až do 15. stol. V 16. stol. začali čeští králové hradecké zboží zastavovat. Z doby, kdy hrad drželi Cetryšové z Kynšperka, pocházejí informace, které umožnily vytvoření prvního modelu hradního areálu, který mohou dnes návštěvníci vidět ve vstupní expozici ještě před nástupem na prohlídkové okruhy.
Modelů je zde celkem šest a zachycují postupný stavební vývoj areálu od 16. stol. až do současné podoby. Poslední ze zástavních pánů, Kašpar Pruskovský z Pruskova, získal Hradec v roce 1585 do dědičného majetku a zahájil jeho přestavbu na pohodlný renesanční zámek. Před nebo po návštěvě zámku se nezapomeňte zastavit v nedalekém kostele sv. Petra a Pavla. Kašpar Pruskovský byl hlavním dárcem peněz na jeho stavbu, v kostelní kryptě byl pochován a v předsíni kostela je umístěn jeho figurální epitaf z roku 1603, na němž je mj. nejstarší známé vyobrazení města Hradce nad Moravicí. Po třicetileté válce, během níž byl zámek několikrát vyrabován, došlo k jeho další, barokní přestavbě. Pruskovští vlastnili Hradec až do roku 1733, kdy ho prodali pánům, později baronům z Neffzernu. O 45 let později došlo k poslednímu prodeji a zámek přešel do rukou knížat Lichnovských z Voštic, kterým patřil až do konce 2. sv. války...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace