Novohradské hory

Borovany a jejich okolí

Příjemné jihočeské městečko nezapře, že bylo po staletí zemědělskou obcí, protože i kolem dnešního náměstí, které má podobu parku, stojí četné selské usedlosti postavené v duchu venkovského baroka. V jednom z těchto domů dnes sídlí i radnice...

.

Borovany zaujaly pozici na jižním okraji Českobudějovické pánve, ale už za humny se krajina začíná vlnit podhůřím a jižní obzor uzavírá panorama nedalekých Novohradských hor.
Slovanské osídlení Borovanska začalo patrně už před rokem 600, kdy za pověstného stěhování národů dorazila do tohoto kraje jedna větev kmene Dúdlebů, kteří snad pocházeli z jihoruských stepí. Usadili se i v okolí Borovan, což dokazuje mohylové slovanské pohřebiště na nedalekém Vápenickém kopci.
Za prvních Přemyslovců bylo město Doudleby, ležící asi 11 km západně od Borovan, kulturním a administrativním centrem doudlebského kraje, k němuž patřila i vesnice Borovany. Poprvé je písemně zmiňována roku 1186. Doudlebové po dlouhá staletí rozlišovali mezi „cizími“ Čecháky a „našinci“ Doudleby, ale nakonec je český živel přece jen pohltil a jejich svébytnost se zachovala pouze ve folklóru – v lidových písničkách a tancích, v krojích, obyčejích a pověstech i v doudlebském nářečí s některými osobitými výrazy.
Tato poměrně bohatá zemědělská obec byla od 13. stol. v majetku jihočeských vladařů – Vítkovců. Prvními majiteli byli pánové z Landštejna, za nichž byla vesnice roku 1339 povýšena na poddanské město...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2010

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace