Norsko

Přívětivé Město tygrů

Chcete přes Oslo jen projet, abyste konečně uviděli hluboké fjordy, strmé hory a rozeklaná údolí? Hlavní město Norského království si delší zastávku zaslouží...

časopis Země světa - Norsko - OsloJeště před půlstoletím bylo Oslo Popelkou mezi skandinávskými metropolemi. Šarmantní, ale trochu umouněné. Ruku v ruce s dynamickým vzestupem norské ekonomiky se město radikálním tempem mění, rekonstruuje a modernizuje. Přesto ty nejznámější pamětihodnosti zůstávají spojeny s tím, na co jsou Norové nejvíc hrdí – s přírodou a historií.
Nenajdete v Evropě mnoho dalších hlavních měst, kde z libovolného místa dojdete pěšky do nejbližšího parku za méně než čtyři minuty nebo kde se z nejbližší zastávky městské dopravy do půlhodiny dostanete k běžkařským tratím, do hlubokých lesů nebo k písečným plážím. A místní si to náramně užívají.
První dojem, kterým na vás Oslo zapůsobí, závisí hodně na tom, kudy do města vstoupíte. Přistanete- li na letišti Oslo-Gardermoen, nenechejte se oklamat názvem. Jste totiž skoro 60 km severně od metropole. Cesta po dálnici z letiště do města je malou ochutnávkou celého Norska: mezi samotami a vesnicemi se míhají pole, remízky a lesy, když se zničehonic hned vedle dálnice objeví skalní převisy, z nichž v létě stékají po mechu potůčky vody a v zimě se z nich stávají bílé ledopády. Jak se blížíte k hlavnímu městu, přibývá na silnici jízdních pruhů pro dojíždějící z přilehlých větších měst v okolí (Lillestrøm, Strømmen, Lørenskog), a než se nadějete, vjíždíte už do okrajových čtvrtí (Alna, Bjerke). Spatříte první nákupní centra, největší mešitu v celé zemi, průmyslové podniky, pro Norsko jinak nepříliš typickou panelovou bytovou zástavbu, ale i typickou pestrobarevnou paletu útulných dřevěných rodinných domů. A pak vjedete do tunelu, který se klikatí pod celým centrem Oslo. Díky němu ubyl ve vnitřním městě hluk a škodliviny z tranzitní dopravy.
Majestátnější je vjezd do hlavního města od jihu, podél Osloského fjordu. Tudy nejčastěji přijíždějí automobilisté ze střední Evropy, po fjordu připlouvají velké lodě s pasažéry z Kielu a z Kodaně. Zatímco západní stranu fjordu zdobí lesnaté svahy, na východní se kupí jedno městečko za druhým. Nakonec spatříte typicky podkovovitý konec fjordu. Odtud stačí pár kroků a ocitnete se v samém srdci města. Před vámi stojí mohutná vysoká budova z rudohnědých cihel – nová osloská radnice, postavená (s přerušením za 2. sv. války) v letech 1931–1950. Po pravici máte pevnost Akershus, která stráží město od konce 13. stol. a za svou existenci se stala němým svědkem řady bouřlivých událostí norské historie. Naproti ní na druhém břehu fjordu pulsuje životem čtvrť Aker Brygge. Původní budovy lodních doků se po modernizaci v závěru minulého tisíciletí proměnily v populární centrum zábavy, gastronomie a umění. Další důkaz toho, jak organicky Norové propojují staré s novým.
Název Oslo je starý, ale není v mapách odjakživa. Založení původní obchodní osady Oslo se datuje do doby kolem roku 1040 – rozprostírala se právě poblíž dnešní radnice. Význam strategicky položené osady se zvýšil poté, co mu král Haakon V. na přelomu 13. a 14. stol. udělil statut města a začal s výstavbou pevnosti Akershus. Středověké Oslo se rychle rozrůstalo, byť v době trvání dánsko-norské unie bylo ve stínu hanzovních měst. Rozsáhlý požár v roce 1624 město zdevastoval. Rozhodnutí krále Kristiána IV. o jeho opětovném vybudování přineslo i změnu jména: z Oslo se na další tři století stala Christiania. Několik staveb ze 17. stol. lze dodnes najít jako funkční obchodní i obytné budovy v části nazvané podle pravidelného čtvercového půdorysu ulic Kvadratura. Díky vzhledu budov si zde turista může na chvíli připadat jako v Dánsku...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace