Norsko

Jejich veličenstva fjordy

Mají všechny panovnické atributy – velikost, majestát a klidnou důstojnost. Ovládají norské pobřeží absolutistickou mocí a jejich vláda je pro život na pobřeží blahodárná. Jejich modrá ledovcová krev prosvítá mořskou hladinou, pod níž skrývají tajemství svých královských hlubin. Budí respekt i úctu. A jsou neskonale krásné...

časopis Země světa - Norsko - fjordyFjordy představují nejvýznamnější fenomén norského pobřeží. Jsou pro Norsko tak typické, že se norské slovo fjord stalo součástí slovní zásoby mnoha jiných jazyků. Už v dávné minulosti se norské fjordy staly vodními cestami do nitra skal, klidnými zátokami divokého oceánu, útočištěm lidí, lodí i ryb. Jsou nápadně úzké, mnohdy až neuvěřitelně dlouhé a jejich dno leží ve velké hloubce. Do moře ústí jakoby náhle, často hned za kolmými skalními stěnami, které je svírají z obou stran. Vstup do nich však někdy chrání roje šérů (skjärů), nízkých, ledovcem ohlazených skalisek, a skupiny různě velkých ostrovů.
Fjordy byly zformovány v dobách ledových a v současné podobě existují jen asi 10 000 let. Ve srovnání s mořskými zátokami jsou to vlastně úplní mladíci, ne-li ještě děti. Ostatně, mají s nimi jen málo společného, snad jen to, že do nich zatéká mořská voda včetně přílivů a odlivů. Svým původem to jsou ale potomci říčních údolí ve starobylé třetihorní krajině. To řeky vyhloubily do skalních svahů první ostře zaříznutá údolí, když si mezi horami razily cestu k moři. Vymodelovaly také na náhorních plošinách obloukovité zákruty meandrů a drobné říčky k nim přidaly v pramenné oblasti, hluboko ve vnitrozemí, svá drobná údolíčka. Nebýt zalednění, skandinávská krajina by se vyvíjela plynule dál jako kterékoli přímoří na jihu Evropy.
Ale zalednění přišlo. Ve Skandinávii začalo a také skončilo, což znamená, že toto území bylo ledovci drceno nejdéle a nejvíce z celé Evropy. Záhy po vzniku prvních horských a plošných ledovců začaly přebytky ledovcové hmoty odtékat místy, která se k tomu přímo nabízela, říčními údolími. Zaplnily je po okraj, ale stále respektovaly jejich průběh, včetně zákrut nebo obtékání ostrovů či skal. Ledovcová hmota však eroduje své podloží jinak než lehkonohé řeky, jejichž údolí mají profil ve tvaru V. Ledovcové splazy jsou pomalé, těžké buldozery, které prohlubují a rozšiřují své nově získané údolí s mnohanásobnou razancí do profilu ve tvaru U. Tuto podobu údolí však spatříme až poté, když ledovec ustoupí. V odborné terminologii se takovým ledovcem opuštěným žlabům říká trogy, podle německého výrazu pro necky vydlabané z kusu kmene. Velká trogová údolí můžeme vidět na mnoha místech norských hor. I fjordy mají svá trogová údolí, mnohdy až 2000 m hluboká, ale nevidíme je celá, protože jejich oblá dna jsou zaplavena mořem, a to někdy až do výše kolem 1000 m...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace