Norsko

Magické ostrovy severu

Když se člověk ocitne na souostroví Lofoty, kde se jednotlivé skály dělí s mořem o prostor, napadá ho bláhová představa, že je svědkem vzácného přírodního úkazu – koupání hor...

časopis Země světa - Norsko - LofotyLofoty jsou velkolepé umělecké dílo přírody. Osamocené skalní štíty, jinde protáhlé a zježené kamenné hřebeny i drobné ploché ostrůvky se vynořují nad hladinu ve stále jiných a vždy překvapivě malebných konstelacích. Moře se mezi nimi proplétá zátokami, zálivy, průlivy i fjordy, a jako by nebylo toho hýření tvarů dost, ještě všechny přírodní obrazy umocňuje jejich zrcadlení v mořské hladině.
Setkání s tímto magickým souostrovím na severu Norska je celoživotním zážitkem, který burcuje lidskou fantazii nejen pozorováním horských vrcholů nad hladinou, ale i toho tajemna, které je pod ní. Probouzí v nás touhu poznat vodní svět pod hladinou, který znají jen ryby, velryby a potápěči. Jaké jsou ty podmořské svahy hor klesající do starých ledovcových údolí? Jak vypadají kopce, které nedosáhly temenem nad hladinu, kdo žije na rozlehlých skalních plošinách zvaných podmořské lavice? Celá ta krajina na úpatí pohoří, po níž jsme jinde zvyklí chodit, se zde na tisíciletí stala domovem tresek a sleďů.
Souostroví Lofoty (v překladu „rysí noha“) a sousední Vesterály jsou skutečně zaplaveným horským hřbetem, protože v dobách ledových celá Skandinávie pod tíhou kontinentálního ledovce poklesla. Teprve když ledovec roztál, zvýšená mořská hladina vyšla horám vstříc a víc než z poloviny je zaplavila. V současnosti se celý Skandinávský poloostrov opět zvedá, a my jsme tak bezděčnými svědky toho, jak se tyto hory zvolna vynořují z moře. Podél pobřeží se zvětšuje nejen plocha ostrovů, ale i jejich počet a moře mezi nimi se nenápadně vytrácí. Jediný nesoulad je v tom, že výzdvih hor je tak pomalý, že je lidské oko nepostihne. Ale měřicí přístroje ano. A místní obyvatelé, staří pamětníci, také mohou potvrdit, že tam či onde ostrůvek nebýval, či že pobřežní pás byl užší.
Souostroví Lofoty a Vesterály jsou jen menší částí z tisíce norských ostrovů a ostrůvků, jejichž celková plocha je kolem 22 000 km2, což odpovídá asi 7 % norského území. Mnohé z ostrovů jsou však malé, příliš skalnaté nebo nadmíru nehostinné, a tudíž i neobyvatelné. Největší, nejlidnatější a také nejznámější patří právě do souostroví Lofoty a Vesterály. Ačkoliv leží 100–300 km za severním polárním kruhem, jejich podnebí je díky teplému Golfskému proudu neobyčejně příznivé. V přímořských částech velkých ostrovů se může pěstovat obilí i další plodiny. Léto je zde sice krátké, ale zato nadmíru intenzivní, protože dny jsou velmi dlouhé a několik týdnů svítí slunce dokonce nepřetržitě...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace