Norsko

O treskách, papuchalcích a dalších obyvatelích Norského moře

Na Lofotech by měli postavit obrovský pomník tresce. To se domnívá nejenom Lumír Pecold, autor zajímavé publikace Sever, ale také řada místních obyvatel i návštěvníků. Je to totiž postřeh nadmíru výstižný...

časopis Země světa - Norsko - faunaTresky jsou po staletí hlavní obživou zdejších obyvatel, ale také pro samotné tresky jsou Lofoty životadárné i osudové. Na podmořských lavicích kolem ostrovů se tresky rodí, jejich fjordy proplouvají na svá odvěká trdliště a tady také mnohé z nich život končí. I nyní, tak jako v dobách dávno minulých, se každým rokem rybářské sítě stále ještě naplňují bohatými úlovky. A za lovem tresek i jiných mořských ryb, platýsů, okouníků, mníků, mníkovců, vlkoušů, makrel a mnoha dalších se sem, stejně jako na další místa podél norského pobřeží, sjíždějí sportovní rybáři z celého světa.
Z tresek se loví treska tmavá, skvrnitá či polak, nejznámější a nejdůležitější je však treska obecná. Tresky se mohou dožívat až 60 let a dosahovat hmotnosti až 90 kg, ale současný tlak na jejich lov způsobuje, že tyto kapitální kousky z moří již téměř zmizely. Většina úlovků se pohybuje do 10 kg, a proto rybáři toužící po trofejních úlovcích musí co nejdále na sever, který je hlavní domovinou těchto chladnomilných a hospodářsky nejvýznamnějších mořských ryb.
Přibližně ve věku 6–10 let tresky pohlavně dospívají, opouštějí volné moře a vydávají se ke svým stálým trdlištím. Už počátkem zimy vyplouvají z Barentsova moře a podél norského pobřeží směřují na jih. Někdy mezi lednem až dubnem dorazí na místa svého tření, mj. i na podmořské lavice západně od Lofotských a Vesterálských ostrovů, přes něž se vytrvale valí teplý Golfský proud. Vrchol tření spadá do dubna a května, kdy se tresky masově třou ve vodě o teplotě 4 – 7 °C a v hloubce od třiceti až do několika stovek metrů. Oplozené jikry, kterých jedna samice naklade až několik milionů, mohou být zaneseny mořskými proudy daleko od trdlišť. Potěr se zprvu živí planktonem, později loví mladé tresky mnohoštětinatce, korýše, měkkýše a nakonec i drobné rybky. Dospělé tresky jsou rovněž dravé, živí se menšími rybami, například sledi, výjimečný však není ani vzájemný kanibalismus. Samy se pak mohou stát potravou tuňáků a pochopitelně i úlovkem rybářů. Teplé vody Golfského proudu, které usnadňují treskám tření, umožňují rybářům, aby je lovili i uprostřed zimy (nejčastěji od poloviny ledna do poloviny dubna), protože zdejší pobřeží nikdy nezamrzá...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace