Norsko

Abecední rychlokurz norských reálií

Norská abeceda nezná háčky ani čárky a kromě vypůjčených cizích slov ani písmena c, w, x, z. Na konci norské abecedy však stojí pro nás exotická písmena æ, ø, å. Výběr norských slov podle abecedy může posloužit i jako kurz norských reálií pro začátečníky...

časopis Země světa - Norsko - rychlokurzAkcent – přízvuk. Norština je mezi skandinávskými jazyky unikátní v tom, že existuje ve dvou paralelních rovnocenných a oficiálních variantách: bokmål a nynorsk. Bok-mål, doslova „jazyk knih“, se formoval za dánsko-norské unie. Ny- -norsk, „nová norština“, byla kodifikována později jako kompilát původních norských dialektů. Chcete-li, bokmål byl jazykem měst a nynorsk řečí vesnic. Norové jsou velmi hrdí na svou rodnou řeč a ještě více na její výslovnost, která odráží místo původu daného mluvčího. Cizinec, který se norsky učí, to může využít ve svůj prospěch a tvrdit, že to, co právě řekl, není chyba, ale dialekt.
Bil – auto. Čeština si ze slova „automobil“ vypůjčila začátek a norština konec. I když Norsko 21. stol. exceluje v mnoha oborech, éra automobilové výroby zemi prakticky minula. Všechny pokusy zkrachovaly, čestné uznání zaslouží alespoň zcela první v Norsku sestrojené vozidlo, parní autobus Irgens (1899), jehož jediný exemplář nikdy nenašel kupce. Konec potkal i norského výrobce miniaturního elektromobilu Buddy, který naposled sjel z linky v roce 2015. Na jedinou lavici se do něj vtěsnali tři cestující. Norové dnes při výběru osobních aut sázejí na robustnost a ekologii. Dlouhodobě nejprodávanější značky osobních aut v Norsku jsou Volkswagen, Tesla a Toyota; škodovky se trvale drží v první desítce.
Dugnad – dobrovolný závazek. Stručný český překlad slova jako „brigáda“ by naznačoval nucenost takového nasazení, zatímco dugnad je povinnost, kterou si lidé uložili sami, kdy s druhými přikládají ruku k dílu nezištně a skutečně dobrovolně pro dosažení výsledku. V novodobé praxi taková skupinová dobrovolná činnost vedla například k výstavbě bytových domů svépomocí.
Engangsgrill - gril na jedno použití. Přenosný táborák a jeden z nezdolných fenoménů norského léta: dlouhý sobotní večer s posezením na chatě či na balkonu by nebyl ten pravý, kdyby někdo před tím zapomněl v samoobsluze koupit podlouhlý balíček s tímto názvem. Hliníkový tác je vyložen uhlíky a překrytý kovovým pletivem. Stačí zápalky, nakoupené uzeniny a trocha trpělivosti. Ve městech jsou v některých parcích dokonce instalovány speciální nehořlavé popelnice na použité jednorázové grily.
Idrett – sport. Norové jsou sebevědomý národ, který rád dokazuje své mistrovství, a příležitost vyniknout ve sportovních odvětvích ho k tomu vybízí. Přírodní podmínky a možnosti tréninku favorizují Nory zejména v zimních disciplínách. V paměti vytanou jména Sonja Henie (krasobruslařka), Kjetil Andre Aamodt (alpské lyžování), Ole Einar Bjørndalen (biatlonista), Bjørn Dæhlie (běh na lyžích), Grete Waltz (maratónská běžkyně), Ole Gunnar Solskjær (fotbalista). Snad jen lední hokej je pro Nory prokletím: při debutu na světovém šampionátu v roce 1937 norská reprezentace prohrála s Československem 0:7.
Matpakke – studené jídlo na cestu, svačina nebo i oběd, doslova „balíček s jídlem“. S krabičkou s jídlem Norové vyrůstají a z domova s ní vycházejí do školky, na výšlapy i do zaměstnání, jen její velikost se mění a místo potisku pohádkovými postavičkami je třeba manažerova krabička z nerezu. Zabalené sendviče domácí výroby doplňuje zelenina a ovoce: Každý zdravý Nor má sníst pět kusů ovoce denně...
Fjord
– jeden z darů norského jazyka světu, slovo označuje úzký a dlouhý mořský záliv, typicky v semknutí vysokých hor. Norské fjordy byly formovány ledovcovou činností a jsou staré až 2 mil. let. S více než 1700 takovými zálivy je Norsko suverénním králem fjordů na naší planetě. Nejrozlehlejší je v Norsku Sognefjord s délkou přes 200 km a hloubkou až 1303 m. Geirangerfjord a Nærøyfjord jsou zapsány od roku 2005 na seznamu Světového dědictví UNESCO a najdeme je na trasách plaveb řady výletních lodí.
Galdhøpiggen – nejvyšší hora severní Evropy (2469 m n. m.) v horském masivu Jotunheimen, zhruba pět hodin jízdy severně od Oslo. K prvnímu zaznamenanému výstupu na vrchol došlo v roce 1850. Dnes je vrchol dostupný pro všechny zdatnější turisty, avšak jen ve vrcholném létě. Zbytek roku tráví hora kvůli riziku lavin a nutnosti překračování kluzkých ledovcových polí v osamění...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace