Statistiky uvádějí, že v Nizozemsku existuje více než 6000 km plavebních cest, přičemž skoro 5000 km připadá na řeky a kanály – to je mimochodem zhruba dvojnásobek délky zdejší dálniční, ale také železniční sítě. Vzhledem k celkové rozloze země z toho vyplývá, že lodí je možné se dostat skoro do každého druhého města i vesnice, jak ostatně naznačuje i český klasik: „Tam, kde bývá u nás uprostřed mezi domy ulice, je v Holandsku jednoduše voda; tomu se říká gracht, a když ta voda teče od města k městu, je to kanaal.“ Čapkovým Obrázkům z Holandska čas nijak neubral na výstižnosti, která v mnoha pasážích tohoto laskavého dílka může být i dnes silným podnětem k cestě po Nizozemsku. Anebo třeba k plavbě: „Protože Holanďané nemohli vzhledem k rozsahu své země růst tuze do šířky, zdvojnásobili své rozměry vertikálně, odrazem ve vodě... Nedivil bych se, kdyby se v zrcadle grachtů pohybovaly odrazy lidí z minulých staletí, mužů v širokých krejzlíkách a žen v čepcích. Ty grachty jsou totiž velmi staré a následkem toho jaksi neskutečné. Jako by ta města ani nestála na zemi, nýbrž na svém vlastním zrcadlení...“

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2010