Kdyby nebylo mohutného německého bombardování v květnu 1940, které Rotterdam prakticky srovnalo se zemí, mohl být jeho obraz podobný desítkám dalších nizozemských měst, i když už před druhou světovou válkou byl strategickým přístavem – proto byl také bombardován. Po válce a následných demoličních úpravách z něho, až na pár budov, nezůstalo zhola nic. Nezbylo, než postavit město znovu, rovnou v americkém stylu. Příležitosti se tehdy chopili mladí architekti, kteří mu vtiskli kouzlo svérázných tvarů, nových stavebních materiálů a technologií.
Rotterdam je se svými 600 tisíci obyvatel druhým největším nizozemským městem. Až do začátku 21. stol. byl také největším přístavem světa. Pak ho předstihlo několik asijských přístavů v čele se Šanghají, ale evropský primát mu v tomto směru zůstal. Počátek jeho slávy sahá až do středověku. První zmínka o Rotterdamu pochází z roku 1283, o půl století později již získal městská práva a následně se stal důležitým obchodním centrem a překladištěm zboží pro značnou část západní Evropy. Jeho název pochází od říčky Rotter. Poválečné zmrtvýchvstání a následná dlouhotrvající konjunktura ho zařadily i mezi významná kulturní centra s jednou z největších univerzit v zemi...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2010