Delft leží zhruba 15 km jihovýchodně od Haagu v ploché krajině protkané kanály s typickými větrnými mlýny (ve skutečnosti čerpadly), na území někdejšího polderu, už ve středověku vysušeného a zabezpečeného proti moři; dnes je od moře vzdálen také asi 15 km. Při jednom z plavebních kanálů, vyhloubeném údajně už za římské správy, byl roku 1071 založen hospodářský dvůr a poté osada, nazývaná prostě Delf podle středověkého výrazu pro dnešní gracht, tedy kanál.
Osada těžící z výhodné polohy při vodní cestě se rychle rozrůstala. V roce 1246 jí byla udělena městská práva, během následujícího století byla rozšířena o další území a pod tlakem rozmáhajícího se obchodu (a snahy vyhnout se celním poplatkům v Rotterdamu) nakonec roku 1389 spojena novým plavebním kanálem s řekou Maasou, a tedy Severním mořem. K obchodu se zemědělskými produkty záhy přibyly látky a také pivo – nechce se věřit, že na přelomu 15. a 16. stol., v době svého největšího rozkvětu, disponoval tehdy čtrnáctitisícový Delft asi 140 pivovary! Ale stavěly se též farní kostely a zakládaly kláštery, sýpky a honosné měšťanské domy, už na sklonku 14. stol. se začalo se stavbou opevnění...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2010