Trinighellu

Motorový vláček, kterému místní říkají „trenucciu” nebo také „trinighellu” („vláček“ či „třasák“) je na Korsice již legendou. Souprava s několika vagony jezdí napříč ostrovem a spojuje města Calvi, LʼÎle-Rousse, Ajaccio a Bastii...

Výchozím bodem korsické železnice se stal přístav Bastia na severovýchodě ostrova.Úzkokolejná trať vede přes hory a podél pobřeží, nad propastmi a hlubokými lesy, vesměs nádhernou krajinou, která je jinak dosažitelná pouze při náročných pěších túrách. Trinighellu je reliktem minulých technických dob. Z Ajaccia stoupá vlak přes údolí Gravona, porostlé voňavou macchií, do kopců se stále krásnějšími výhledy, až dosáhne po dvouapůlhodinové jízdě města Corte, jež bylo v letech 1755–1769 dokonce hlavním městem celého ostrova. Odsud pokračuje do Bastie. Co chvíli duní jeho kola na mostech a viaduktech, nebo se vagony ponoří do tmy – na trati je 32 tunelů. Nejdelší při vjezdu do stanice Vizzavona v nejvyšším bodě tratě (906 m n. m.) měří 3,9 km. Úsek mezi Corte a Vizzavonou patří k nejhezčím na celé trati. Hned poté, co vlak Vizzavonu opustí, následuje most nad hlubokým údolím. Další zajímavostí je 94 m vysoký viadukt, který překonává údolí Veccio před příjezdem do stanice Vivario. Navrhl ho slavný Gustave Eiffel. Celkem je na trati 51 mostů a viaduktů. Kdo bude mít to štěstí a získá místo vedle strojvedoucího, pro toho se jízda stane skutečným dobrodružstvím plným pohledů do mezer mezi skalami, kudy se vlak prodírá. Hezký výhled je také z posledního vagonu. Pod tratí se často otevírají hluboké propasti, nad ní se tyčí vysoké rozeklané skály, lemují ji dubové a kaštanové háje, později jehličnaté lesy...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2019

Obsah košíku

košík je prázdný