Bernina Express

Alpy se dají překonat různě. Snad nejvelkolepější způsob nabízí Bernina Express. Panoramatický vlak projíždí různými jazykovými i kulturními oblastmi a mimořádně rozmanitou krajinou. Na 145 km dlouhé cestě ze švýcarského Churu do italského Tirana po albulské a berninské železnici, jež jsou součástí Světového dědictví UNESCO, překoná 196 mostů, 55 tunelů a vyrovná se i se stoupáním až 70 ‰. Během zhruba čtyř hodin jízdy se přiblíží ledovcům, vystoupá do nadmořské výšky 2253 m a sjede do sluncem zalitého ráje plného palem a další teplomilné flóry...

Velkou atrakcí v nejvyšších partiích jsou sněžné frézy, které udržují trať průjezdnou i v zimě.Bernina Express vyjíždí z Churu (585 m n. m.) směrem na západ kolem četných hradů a zámků v údolí Domleschg, míjí soutok Předního a Zadního Rýna, kousek za ním se stáčí podél Zadního Rýna k jihu a míří do Thusisu. Odtud až k Sv. Mořici pokračuje po albulské železnici, které se podrobně věnujeme v samostatném článku. Samotný Sv. Mořic ale Bernina Express objíždí a pokračuje dál podél řeky Inn do Pontresiny (1774 m n. m.). Tam se napojí na berninskou železnici, která právě v Sv. Mořici začíná. Nádraží ve Sv. Mořici i v Pontresině jsou kuriózní tím, že albulská a berninská dráha zde využívají oddělené koleje a nástupiště. Je to proto, že berninskou dráhu napájí stejnosměrná soustava s napětím 1 kV, zatímco albulská dráha je elektrifikována střídavou proudovou soustavou s napětím 11 kV. Proto se v Pontresině musela tradičně měnit lokomotiva. V posledních letech se už lokomotiva zpravidla nemění, protože na Bernina Express bývají nasazovány moderní hnací jednotky Allegra od firmy Stadler Rail, jež jsou uzpůsobeny pro provoz v obou napájecích soustavách.
Za Pontresinou se trať stáčí na jihovýchod a následujících více než 16 km až do stanice Ospizio Bernina téměř nepřetržitě stoupá. Světlé listnaté lesy postupně vytlačuje vysokohorská vegetace. Vlak přejede přes potok Roseg a po stanici Surovas (dříve se jmenovala Sans-Souci neboli Bezstarostná) dojede do stanice Morteratsch, asi 2 km od okraje stejnojmenného ledovce. Od nádraží, resp. od hotelu/restaurace asi 20 m vedle, vede k ledovci naučná stezka s 20 zastávkami. Krátce za Morteratschem následuje proslulá zatáčka Montebello (Hezká hora). Výhled na ledovcovou krajinu, které dominují Piz Morteratsch (3751 m n. m.) a Piz Bernina (4048,6 m n. m.), je skutečně pohlednicový. Trať se zde přiblíží k silnici a obě vedou svorně vedle sebe až ke stanici Ospizio Bernina. Za známými lyžařskými lanovkami Diavolezza a Lagalb vjíždí vlak snad do nejzajímavější části tratě severně od průsmyku Bernina. Je bohatá na zatáčky, mění jednu stranu údolí za druhou a dlouhými mosty překonává potoky. Jihozápadně odtud se majestátně tyčí Piz Palü (3900 m n. m.). Pak následuje 175 m dlouhá galerie Arlas, která chrání koleje před sněhovými závějemi. Za galerií jede vlak podél dvou malých jezer Lej Pitschen a Lej Nair. Hned poté se objeví přehradní hráz jezera Lago Bianco, která zároveň vyznačuje rozvodí mezi Dunajem a Pádem – a také jazykovou hranici mezi rétorománštinou a italštinou, což zřetelně dokládají různé výrazy pro slovo „jezero“, rétorománské lej a italské lago...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2019

Obsah košíku

košík je prázdný