Zeptáte-li se Španělů, kteří nežijí v Madridu, jací jsou Madriďané, řeknou o nich, že jsou chulos (čti: čulos). Lépe řečeno chulapos v případě mužů a chulapas v případě žen. Volně přeloženo to znamená frajírek či fešák nebo frajerka či fešanda. Takový český, vlastně madridský furiant. Tuto charakteristiku si Madriďané vysloužili v 19. stol., kdy se přece jen tak trochu frajersky vytahovali na prosté vesničany a okázale jim svoje výsady a lepší postavení dokazovali tím, že se švihácky oblékali, aby jim vytřeli zrak. Dnešní chulapos a chulapas zaplavují Madrid především na svátky patrona Madridu, svatého Isidora. Kolem 15. května se objeví v ulicích Madridu dámy všech věkových kategorií korzující v puntíčkovaných šatech ke kotníkům, s volánky, hedvábnou mantilou s třásněmi a bílým šátkem a karafiátem ve vlasech. A vedle nich muži dmoucí se pýchou v přiléhavých černých kalhotách, bílé košili a černé vestičce, černé či kostkované čepici, s bílým šátkem kolem krku a karafiátem v klopě. Opravdoví fešáci, a také opravdoví grandi. Po anglicku bychom řekli gentlemani...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2010