1 - 2010 Madeira a Azory

Ostrov věčného jara

Madeiru, podle sloganů mnoha cestovních kanceláří „ostrov věčného jara“, jsme spatřili nedlouho před přistáním po „proražení“ silné vrstvy nízké oblačnosti. Pod námi se mihnul polopouštní poloostrov São Lourenço s menší skupinou větrných elektráren a už jsme se blížili k přistávací ploše. Samotné přistání na krátkou dráhu, která je navíc z poloviny vybudována na pilotech 60 m nad mořskou hladinou a za poměrně silného nárazového větru si opravdu zasloužilo náš potlesk pro kapitána letadla...

.

Při vstupu na ostrovní půdu na nás dýchlo vlhké, ale celkem příjemné teplo. Tak takhle tedy vypadá věčné jaro? Je pod mrakem a 25 °C, déšť se zdá být na spadnutí. Náš průvodce nás vzápětí poučil, že takové počasí je tady na jihu ostrova odpoledne celkem normální. Rána jsou svěží, s nepatrnou oblačností, která postupně narůstá, zejména v horách. Madeira je ovlivňována Golfským proudem, který v létě ochlazuje vzduch na průměrných 23 °C, v zimě naopak otepluje na 17 °C. Sever ostrova je díky pasátům vanoucím od západu či severozápadu a hradbě horského pásma ve vnitrozemí značně deštivější, a tedy vlhčí než jih. V zimě jsou srážky v nejvyšších polohách i sněhové. Po osídlení Madeiry zde proto byly budovány levadas – zavodňovací kanály převádějící vodu ze severu na daleko sušší jih, kde se využívala hlavně na zavlažování terasovitých políček...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2010

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace