Rozlehlé usedlosti si na Madeiře stavěli bohatí lidé, aristokracie, podnikatelé, majitelé půdy či vysocí vládní úředníci. Na rozdíl od portugalské quinty, jež sestávala z velkého venkovského domu obklopeného akry půdy, se kolem madeirského panského sídla rozrůstal park připomínající botanickou zahradu, s altánky, potůčky a kaskádami. Patřil k němu i zahradní domek. Quintas vyrostly na madeirském venkově, ale hlavně na okrajích Funchalu s výhledem na záliv, v Monte i na dalších místech. Část z nich stále zůstává v majetku rodin, jejichž předci je kdysi postavili, spousta z nich se přeměnila na čtyřhvězdičkové hotely.
Quinta das Cruzes, jež je jednou z nejlepších ukázek těchto staveb z 18. stol., poskytla své prostory Muzeu užitého umění. Najdete ji pod pevností São João Baptista, z jejích oken je pěkný výhled na funchalský přístav. Původně na tomto místě stála rezidence Joãa Gonçalvese Zarca, prvního guvernéra Funchalu v letech 1425–1467. Skromný dům postavený Zarcem později rozšířil jeho syn João Gonçalves da Câmara, když pozval stavitele, kteří pracovali na blízkém klášteře Santa Clara. V roce 1748 ho ale zničilo zemětřesení. Při pozdější obnově byly použity dochované původní části. Během dalších let prošla Quinta das Cruzes výraznými úpravami, až se stala typickou ukázkou madeirské architektury 18. stol. V roce 1946 koupil přepychový palác stát a přeměnil ho v muzeum, jež svými exponáty dokresluje ostrovní historii a ukazuje, jak kdysi žila madeirská smetánka...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2010