Portugalští osadníci brzy zjistili, že na jihu Madeiry, kde panuje příjemné subtropické klima a vyskytuje se úrodná půda, není dostatek vody pro zavlažování. Zato na severu a severozápadě ostrova prší skoro každý den, za celý rok tam spadne až 2000 mm srážek, a také náhorní plošina a hory, téměř denně v odpoledních hodinách skryté v mlze, překypují vláhou. Příčinou jsou hory, jež se táhnou od západu k východu. Na tuto přírodní bariéru vysokou až 1800 metrů narážejí mraky postupující v malé výšce nad oceánem a hnané převažujícími severními větry, trhají se a uvolňují srážky. Voda, jež spadne na severní úbočí hor, prosakuje hluboko do propustné vulkanické horniny, dokud nenarazí na pevnou skálu, kde vyvěrá na povrch v podobě pramenů. Odtud ji levády převádějí na závětrnou jižní stranu ostrova, kde prší mnohem méně...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2010