Londýn

Zelené plíce velkoměsta

Může být pro obyvatele i návštěvníky kteréhokoli velkoměsta něco příjemnější, než možnost odpočinku v parcích? Třeba jen na chvíli, o polední přestávce, se projít po trávníku nebo si na něj sednout a sníst si sendvič. Právě parky a zahradami oplývá Londýn snad jako žádná jiná metropole. Bez zelených ploch by se ostatně auty přeplněné město udusilo. Oficiální údaje hovoří o tom, že zeleň tvoří třetinu Londýna, přičemž tisíce parků a náměstí s trávníky a stromy mají celkovou plochu 174 km².

Londýnské parkyZa množství zeleně vděčí britská metropole do značné míry svým panovníkům, kteří již v dávné minulosti do svých parků, sloužících jako honitby, vpustili veřejnost. I dnes patří nejznámější londýnské parky Koruně: Hyde Park přecházející v Kensingtonské zahrady, Svatojakubský park, Green Park, Regent's Park spolu s Primrose Hill, Greenwich Park, Bushy Park a nejrozlehlejší Richmond Park.
Nejproslulejší z nich je patrně Hyde Park. Kdysi to byl pozemek patřící westminsterskému opatství, v době panování Jindřicha VIII. jelení obora, kterou roku 1637 zpřístupnil svým poddaným Karel I. V jižní části parku najdeme cestu zvanou Rotten Row, již na konci 17. stol. nechal zřídit Vilém III., jenž přestěhoval svůj dvůr do Kensingtonského paláce a chtěl mít odtud bezpečnou cestu do paláce Sv. Jakuba. Protože častými „návštěvníky“ parku byli tehdy lapkové, nařídil panovník kolem cesty rozvěsit 300 olejových lamp – představovaly první veřejné osvětlením v Británii! Říkalo se jí Route du Roi, Královská cesta, z čehož později zkomolením vznikla Rotten Row… Během svého londýnského pobytu ji obdivoval také Vincent van Gogh. „Jedno z nejlepších míst, které jsem zde viděl, je Rotten Row v Hyde Parku, což je dlouhá široká avenue, po níž jezdí stovky dam a gentlemanů na koních,“ napsal mj. v dopisu svému bratru Theovi 2. července 1873. Právě v 18. a 19. stol. se tato cesta stala módním místem vyšší společnosti. Dnes již na ní tolik jezdců a jezdkyň na koních nepotkáme a olejové lampy nahradily plynové. Je ale stále příjemnou spojnicí od Serpentine Gallery, jež leží nedaleko západního konce Rotten Row, s Hyde Park Corner na východě.
V Hyde Parku i v sousedních Kensingtonských zahradách je také několik jezírek, která jsou rájem vodního ptactva. Jeho chov je důkazem toho, jak mají Britové rádi zvířata. Můžeme se k nim přiblížit i na několik centimetrů, aniž by se labutě, kachny, divoké husy a další druhy opeřenců vyplašily. Vědí, že by jim nikdo neublížil.
Ještě větším množstvím vodních ptáků oplývá nejstarší královský park – Svatojakubský, ležící na místě vysušených slatin mezi Buckinghamským palácem a prostranstvím Horse Guards Parade. Na počátku 17. stol. tu měl Jakub I. svoji menažérii a jeho syn, Karel I., tudy kráčel na popraviště na Whitehallu. Je sice spolu s nedalekým Green Parkem nejmenším královským parkem, ale zřejmě nejkrásnějším. Jeho dnešní podobu mu dal v 19. stol. architekt John Nash. Je domovem více než 30 druhů ptáků, včetně několika pelikánů.
Zatímco královské parky v centru Londýna jsou doménou vodního ptactva, Richmond a Bushy Park na jihozápadních hranicích velkoměsta jsou zase domovem početných stád jelení zvěře. Člověk tu může mít pocit, že se nachází kdesi na venkově, nikoli stále ještě v britské metropoli. Stáda bílých jelenů nejsou oddělena žádnou ohradou, pohybují se po celém parku a návštěvníci, kterých jsou ročně až tři miliony, se k nim mohou přiblížit jen na pár kroků...

Plné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace