Londýn

Pochutná si i nejmlsnější jazýček

Těm, kteří ohrnují nad anglickou kuchyní nos, se tvrzení, že Londýn je centrem gastronomie, může zdát absurdní. Ale je tomu tak! Jeden americký gastronomický časopis si již před časem troufl napsat, že britská metropole nyní nabízí lepší kulinářské požitky než Paříž. Do řady vyhlášených restaurací se musí stůl rezervovat s velkým předstihem. V Londýně lze ochutnat na sedmdesát různých národních kuchyní. Mezi nimi samozřejmě nechybí francouzská, italská, řecká, arabská, čínská, japonská, thajská a zejména indická. Ta se v posledních letech stala nejpopulárnější a například kuře „tikka masala“ je nyní jakýmsi „adoptovaným“ britským národním jídlem...

Londýnská kuchyněDnes již asi těžko vystopujeme, kde a kdy vznikly předsudky o nepoživatelnosti anglické kuchyně a četné vtipy na účet ostrovních hospodyněk. Možná, že za to mohou sami angličtí puritáni, kteří dávali přednost otázkám ducha před záležitostmi těla. Ale často pomlouvali anglickou kuchyni i ti, kteří její pokrmy nikdy neochutnali, jen papouškovali zavedený stereotyp. Na obranu anglické kuchyně se koncem 40. let minulého století postavil ve svém eseji také proslulý spisovatel George Orwell. „Všeobecně se říká, dokonce to říkají sami Angličané, že anglická kuchyně je nejhorší na světě. Ale to prostě není pravda. Jak vědí všichni, kdo delší dobu žili v cizině, existuje celá řada laskominek, které absolutně nelze získat jinde než v anglicky mluvících zemích,“ napsal autor románů 1984 či Zvířecí kolchoz.
Přiznejme si, že pro většinu Čechů je anglická kuchyně dodnes španělskou vesnicí. A to přesto, že často užíváme třeba termín „anglická snídaně“. K té originální patří grilovaná klobáska, vajíčka, smažené žampiony, rajčata, často fazole a v neposlední řadě také bacon. Anglicko-český slovník sice tvrdí, že je to slanina, ale s tou naší nemá mnoho společného.
Sám Londýn, přesněji řečeno jeden z jeho obyvatel, dal kulinářské terminologii další výraz – sendvič. Někdy v 18. stol. nařídil John Montagu, čtvrtý hrabě ze Sandwiche, svému sluhovi vložit plátek masa mezi dva chleby, aby mohl i při jídle pokračovat v karetní hře. Dnes je sendvič běžnou součástí jídelníčku nejen Londýňanů; většina z nich si při jeho konzumaci ani nevzpomene, že muž, který jej „vynalezl“, byl v letech americké války za nezávislost Prvním lordem admirality.
Za národní anglické jídlo můžeme považovat fish and chips, obalovanou smaženou rybu s hranolky. Je k dostání za přijatelnou cenu téměř všude a rozhodně chutná líp než všelijaké hamburgery a podobná syntetická strava. Nejlepší fish and chips mají v Londýně nedaleko nádraží Waterloo. Jak se jeho kvalita pozná? Podle toho, že tu jedí taxikáři, kteří mají o levných londýnských restauracích nejlepší přehled...

Plné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace