Lichtenštejnsko

Země pod ochranou čtyř hradů

Lichtenštejnsko leží v alpském údolí Rýna, kudy od pravěku vedla obchodní stezka. Často po ní procházeli nejen obchodníci, ale i vojáci nebo bandy ozbrojenců. Proto zde byl vybudován nejen známý hrad Vaduz, ale ještě další tři hrady...

LichtenštejnskoArcheologické vykopávky ukazují, že území dnešního Lichtenštejnska bylo osídleno lidmi již v neolitu, tedy 5000 let př. n. l. Protože horní tok řeky Rýna se často rozléval v záplavách do údolí, osídlili první obyvatelé této oblasti vyvýšená místa jako vrch na jihu země, na kterém dnes stojí hrad Gutenberg. V době římské říše se pro ně vžilo označení Rétové. Na pravém břehu Rýna vedla důležitá cesta, která spojovala římskou říši s Germánií. V roce 15 př. n. l. Římané porazili Réty v tzv. Drusově údolí a o rok později zdejší a okolní území připojili ke své říši jako provincii Raetia. Po rozpadu římské říše si Rétové zpočátku udrželi kontrolu nad oblastí, ale později sem pronikli Alemané. V 8. stol. se území dnešního Lichtenštejnska stalo součástí franské říše.
Lichtenštejnsko - Hrad Gutenberg na okraji obce Balzers je viditelný z dálky a ze všech stran.Obec Vaduz se připomíná poprvé roku 1150 a o půl století později je zde poprvé písemně potvrzena i existence gotického hradu, který střežil nedaleký brod. V roce 1342 vzniklo hrabství Vaduz, které vlastnili postupně baronové Brandisové z Emmentalu, hrabata ze Sulzu a Kleggau a hrabata z Hohenemsu. V roce 1499 hrad dobyli a vypálili Švýcaři za tzv. švábské války. Oblast byla neklidná, proto zde bylo vybudováno kromě Vaduzu několik dalších hradů – Gutenberg nad městečkem Balzers, Schellenberg a Schallun (jeho trosky nalezneme v kopcích nad Vaduzem).
V roce 1698 koupil kníže Jan Adam I. z Liechtensteinu panství Schellenberg a v roce 1712 přikoupil i sousední hrabství Vaduz. Obě panství spojil v roce 1719 císař Karel VI. do jednoho celku a povýšil ho na knížectví. Přitom mu dal zcela nový název Lichtenštejnsko. Knížecí rod tak získal skutečný status panovnické rodiny – říšských knížat.
Lichtenštejnsko - Rytířský sál na vaduzském hradě.Nejstarší částí hradu Vaduz, pocházející už z 12. stol., je východní blok budov s obdélnou věží o rozměrech 12 × 13 m a síle zdí okolo 4 m. Původně vedl vstup do věže z nádvoří po padacím mostu ve výšce 11 m, dnes se tam vchází přímo z paláce. Kaple sv. Anny v jižním paláci pochází z pozdního středověku, hlavní oltář je ze stejného období. Její interiér byl ale upraven při poslední rekonstrukci. Velká kulatá bašta byla postavena mezi lety 1529–1532, stejně jako první brána a předhradí. Západní část hradu nechal postavit v 1. pol. 17. stol. hrabě Kašpar z Hohenemsu.
K hradu se přichází kolem mohutné bašty s dělovými střílnami na severu, na kterou navazuje východní palác a velká okrouhlá věž. Branou v hradbě se vchází do předhradí, ze kterého vede dřevěný most ke druhé bráně s padacím mostem a mříží. Podél paláce a hradby stoupáme ke třetí bráně chráněné mohutnými střílnami, na které je namalován erb Liechtensteinů a sluneční hodiny. Za třetí bránou se nachází protáhlé obdélné nádvoří stoupající do kopce, obklopené ze všech stran hradním palácem. Jeho okna jsou opatřena bíločervenými dřevěnými okenicemi, fasády nádvoří pokrývají pestrobarevné fresky.
Lichtenštejnsko - Na vnějším nádvoří Gutenbergu.Prvním knížetem z rodu Liechtensteinů, který Vaduz navštívil, byl až Alois II. v roce 1818 při návratu ze své cesty po Itálii. Hrad používala malá lichtenštejnská armáda (50–80 mužů), a to až do roku 1868, kdy ji zrušil kníže Jan II. Dobrotivý. Ten také nechal chátrající hrad v letech 1905–1912 romanticky přestavět do dnešní podoby. Od roku 1938 je hrad Vaduz trvalým sídlem hlavy státu a rodu Liechtensteinů.
Koncem 15. stol. švýcarské spříseženstvo uznalo římsko-německého krále Maxmiliána I., ale nepřijalo říšské reformy, které vyhlásil ve Wormsu (zejména zavedení všeobecné daně). Díky tomu vzrůstalo napětí na německo-švýcarské hranici, které se vyhrotilo v listopadu 1498, když se dosud neutrální město Kostnice připojilo k tzv. Švábské lize podporující Habsburky. Švýcaři to chápali jako závažné narušení rovnováhy sil.Lichtenštejnsko - Knížecí lichtenštejnské čepobití na Schellenbergu.
Po řadě pohraničních půtek vyhlásili Švýcaři v lednu 1499 mobilizaci. Namyšlení Švábové pak vpadli do švýcarského kantonu Graubünden, ale již 2. února 1499 bylo uzavřeno příměří. Švýcarští vojáci však byli cestou domů zesměšňováni Němci z druhého břehu Rýna, proto se přebrodili a posměváčky napadli. Přitom jich několik zabili a zapálili i jejich domy. Odvetou za tento incident byl vpád říšského vojska do švýcarského pohraničí a na oplátku zase Švýcaři napadli říšské území. Navzdory dělové palbě se přebrodili přes Rýn a obsadili hrad Vaduz, který vyplenili. Válka skončila mírem v září 1499. Švábská válka se dotkla i hradu Gutenberg, o kterém se stejně jako o Schellenbergu píše v samostatném článku.

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace