Lichtenštejnsko

Klobouk, vejce a měsíční kámen

Vhodíte žeton do turniketu, otevřou se posuvné dveře a zmizíte ve tmě. Až se dveře za vámi zavřou a druhé před vámi otevřou, tma se maličko projasní. Řada skleněných vitrín uprostřed a na stěnách obrazy, vše ale nasvíceno tak decentně, že v dlouhém úzkém sále, kde smí pobývat najednou nejvýše 60 osob, panuje jinak hluboké přítmí. Pro Lichtenštejnskou pokladnici kulisa více než případná...

Lichtenštejnsko - vaduzská pokladniceOd loňského jara má Lichtenštejnské zemské muzeum novou samostatnou expozici, v níž je soustředěna reprezentativní ukázka cenností ze sbírky lichtenštejnských knížat a některé další umělecké poklady. Hned první exponát patří k těm nejefektnějším – v samostatné vitríně trůní lichtenštejnský knížecí klobouk. Původní klobouk, svou bohatostí připomínající panovnickou korunu, zhotovil mistr Daniel de Briers z Frankfurtu nad Mohanem v roce 1626 pro Karla I. Po jeho smrti putoval klobouk zdobený zlatem, 26 perlami, téměř 130 diamanty a 16 rubíny z Prahy do Valtic a dál do Vídně, kde během 18. stol. zmizel. Zachoval se ale naštěstí jeho nákres, podle kterého byla zhotovena replika darovaná knížeti Františku Josefovi II. v roce 1978 k 40. výročí jeho vlády. A právě ona je dnes vystavena v pokladnici.
Lichtenštejnsko - Vaduzská pokladnice - Fabergého vejce s jabloňovými květy.V dalších vitrínách najdeme třeba zlatem zdobené pistole s kolečkovým zámkem z konce 16. stol., pušku s křesadlovým zámkem, kterou dostal kníže Josef Václav darem od císaře Josefa II. (jemuž před tím přivezl z Parmy jeho první nevěstu Isabelu), nebo pravou rukavici ze zbroje císaře Maxmiliána II. Kromě válečnických cenností tu jsou ale i drobné umělecké předměty, řezby ze slonoviny, stříbrný Orfeus s harfou nebo věčný kalendář, půvabná drobnost z pozlacené mědi a mosazi, kterou zhotovil v Praze krátce po roce 1587 mistr Erasmus Habermel, známý mechanicus na dvoře Rudolfa II.
A potom samozřejmě velikonoční vajíčka... To se už dostáváme od knížecích pokladů k odkazu jednoho z nejvýznamnějších lichtenštejnských sběratelů umění, Adulfa Petera Goopa, který v roce 2010, krátce před smrtí, daroval sbírku své zemi. Jednou z jejích nejpozoruhodnějších součástí byla právě velikonoční vejce – co do rozmanitosti nemá jejich zdejší soubor konkurenci na celém světě. Asi nejslavnější je nefritové Vejce s květy jabloní od slavného ruského zlatníka Petera Carla Fabergého, zdobené zlatem a diamanty. Z jeho dílny ale není zdaleka jediné, mezi několika desítkami dalších najdeme i vejce achátové se zlatem, žulové se stříbrem, celostříbrné, malá vajíčka posázená diamanty, safíry nebo rubíny, vejce zhotovená technikou cloissoné i vejce skleněná. A na doplnění sbírky třeba dřevěné vejce s květinovým motivem z Indie, malované kachní vejce z Indonésie či mramorové vejce s jesličkami z Ekvádoru.
Lichtenštejnsko - Pohled na Vaduz – jeden ze série kvašů „Rýnská cesta“ Johanna Ludwiga Bleulera.Na konci chrání poslední vitrína poklady úplně jiného druhu – jsou zde vystaveny lichtenštejnské vlaječky, které cestovaly na Měsíc s výpravami Apollo 11 a Apollo 17, prvním a posledním letem, při nichž došlo k přistání na Měsíci, spolu s kousky měsíční horniny, které přivezli astronauti zpátky na Zemi. Jde o dary amerického prezidenta Richarda Nixona lidu Lichtenštejnska a poděkování za technickou pomoc, kterou Lichtenštejnsko poskytlo americkému kosmickému programu a o níž píšeme podrobněji v jiném článku.
Obrazy na stěnách pokladnice patří rovněž dílem do sbírky knížecího rodu, dílem do Goopova odkazu. Z knížecích olejů zaujmou lidové výjevy od Adriaena van Ostade, jednoho z předních žánrových malířů tzv. holandského zlatého věku, z 1. pol. 17. stol., stejně jako obrazy vlámského mistra Davida Tenierse mladšího ze stejné doby. Goopovi se podařil husarský kousek, když během svého života získal 77 z celkového počtu 80 kvašů, které vytvořil v období let 1820–1830 švýcarský krajinář Johann Ludwig Bleuler. Soubor označovaný jako Rýnská cesta zachycuje rýnské scenerie od pramenů až po ústí tohoto evropského veletoku. Výběr vystavený v pokladnici zahrnuje mj. i Pohled na Vaduz a Pohled na Lichtenštejnsko. Zvláště první z nich, který si člověk snadno promítne do současné reality, je vynikajícím dokladem toho, jak se za necelých 200 let knížectví proměnilo.
Lichtenštensko - Replika lichtenštejnského knížecího kloboukuPoslední stěna u východu z pokladnice patří jinému lichtenštejnskému pokladu – poštovním známkám. Jsou zde vystaveny zkušební tisky a štočky prvních lichtenštejnských známek z roku 1912 a také originální návrh portrétu knížete Jana II. od významného umělce vídeňské secese, Kolomana Mosera, který se objevil na zelené pětihaléřové, karmínové desetihaléřové a modré pětadvacetihaléřové lichtenštejnské známce.

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace